Why you?

33.

,,Jojo neboj budu a teď mě hezky pust
B R Á CH A!"

Řekla jsem naštvaně.

,,Fakt? Chceš spadnout na zem?"
Zeptal se provokativně.

,,Jestli mě pustíš, tak ti garantuju, že spíš na zemi!"
Vyhrožovala jsem mu a snažila se postavit, jenže on mi v tom bránil.

,,Jo? Ty? To určitě."
Řekl, prokroutil očima a postavil mě.

•Cca za 30 minut•

,,Jdu se koupat! Tak tam nelez!"
Oznámila jsem mu a zalezla do koupelny. Začala jsem se napouštět teplou vodu. Miluju horkou vanu a vše co k ní patří. Když se voda napustila, tak jsem si vlezla do vnitř. Nastavila jse si budík na hodinu, abych věděla kdy mam vylézt. Ještě před tím jsem si pustila nějaké ty covery od mého oblíbeného k-pop zpěváka Taehyonga. Když se na něj podívám tak mi docela připomíná bráchu, ale je vyloučené, aby se mi líbil vlastní bratr.

Taehyunguv pohled

Do háje! S kým se zapovídala... Co když to byl Jimin nebo tak někdo?! Bojim se, že ji Jimin něco namluví a ona tomu bude věřit.

Crrrrrrrrrr
*Zvuk budíku ozývajíci se z koupelny*

Konečně! Budu taky moct jít už do koupelny...

Šel jsem si zatím vybrat pyžamo ze skříně a připravit si tašku. Když, ale zvuk budíku pořád neutichal začal jsem mít trochu starosti. Přiběhl jsem ke dveřím koupelny a začal na ně bouchat.

,,Kristen! Neslyšíš ten budík vypni ho! Co když už pod nám spí!"
Zavolal jsem skrz dveře a čekal nějakou typicky drzou odpověď, ale ten nepřišla žádná.

,,Kristen! Halo!"
Zavolal jsem a znovu zabouchal na dveře.

Už mi to začalo být divné tak jsem zabral za kliku, ale bylo zamčeno. Bože! Proč se tu zamiká?! Klidně se předemnou převlíká, ale teď se tu bude zamikat?!

Hledal jsem náhradní klíče...

Naštěstí jsem je našel, ale asi za další dvě minuty. Každou a každou minutou jsem byl nervozdnější a nervozdnější.

Když jsem se tam konečně dostal, tak jsem uviděl Kristen celou červenou ležet ve vaně. Musel jsem ji vyndat a co nejmíň ji koukat tam kam se koukám asi i na posled, protože pochybuji, že se mi to jako "bratrovi" ještě někdy povede... Zabalil jsem ji do ručníku a donesl do pokoje. Dychala... Jediné štěstí. Furt se, ale neprobouzela. Běžel jsem rychle dolů za babičkou a přivedl ji na horu. Poté co jsem ji řekl co se stalo, tak vytáhla tlakoměr s tím, že ji mohl hodně klesnout tlak... Tlak měla na svůj věk opravdu nízký a to i když vemem v potaz tu horkou vanu. Vysvětlila mi, že je možné, že si napustila až moc teplou vodu, tuďíž omdlela a teď je unavená. Oddechl jsem si... Babička mi dala nějaké instrukce a odešla zpátky dolů.

,,Ty mi tedá dáváš..."
Oddechl jsem si a posadil se vedle ní na postel.
Ležela tam jen tak v tom mokrém růčníku, který začal být už studený. Nezbývalo mi nic jiného než ji převléct opatrně do pyžama. Nezbudila se. Asi moje záchrana, protože jsou tu jen dvě možnosti co by se stalo ta první je, že by mě naprosto sjela a dokopala za to, že jsem na ni šahal a viděl ji bez oblečení a ta druhá, že by cela rudá odskočila někam pryč a křičela na mě ať odejdu a nesleduju ji.
I když teď bych byl rád kdyby se probrala i za cenu, že mě "zmlátí".

Venku se již setmělo. Navečeřel jsem se a šel si lehnout.

V pokoji mě čekalo příjemné překvapení... Probrala se, zmateně seděla na posteli a rozhlížela se kolem sebe.

Kristen pohled

Kde to jsem? Já myslela, že jsem byla ve vaně? A taky proč mam na sobě bráchovo tričko?

Rozhlížela jsem se po pokoji a oči mi uvízly na mokrém ručníku na topení:

Tak počkat... Já se koupala, ale nevzpomínám si, že bych vylézala.

On mě převlíkl a a a a viděl ve vaně?! Ježiši! Je to můj bratr, ale i tak!

,,Je ti už líp!"
Zeptal se a stál opřený ve futrech.

,,J j jo! A jak jsem se doatala ven z vany?!"
Křikla jsem nervozdně.

Trochu znervozdněl.

,,No... Neměl jsem jinou možnost... Přece by tě z ní netahala babička nebo děda... Asi si tam omdlela, neměla by si si dávat tak horkou vodu!"
Na konci trochu zvážněl.

Rychle jsem se postavila s tim ať mě příště skusí nějak jinak probudit než, aby mi lezl do koupelny... Mě se zatočila hlava, podlomily se mi kolena a já spadla na zem. Rychle ke mě přiběhl.

,,Lehni si..."
Řekl mi potichu a pomohl mi na postel.

,,Dík."
Poděkovala jsem.

,,Už jsi jdu taky lehnout."
Řekl a natáhl se vedle mě.

Usínala jsem v jeho náručí. Nevím proč, ale cítím se u něj dobře a v bezpečí.

V tom mě probudil tlak na čele.