Why you?

11.

On se na mě otočil a my vedle sebe leželi na boku...

Usmál se a já se otočila na druhý bok, abych na něj neviděla. Strašně jsem se před nim teď styděla za to co se stalo. A jinak jsem na něj taky naštvaná!

,,Proč se otáčíš?"
Zeptal se mě provokativně.

,,Proč myslíš ty zmetku?!"
Křikla jsem uraženě po něm.

,,Hééy! Však to byla jen sranda..."
Řekl mi a rozmáchl se rukama.

,,Jo pro tebe! Já se bála, že tě stratim už po druhé!"
Křekla jsem po něm ukňouranym hlasem.

,,To ti na mě tak moc záleži'?"
Zdptal se tak trochu nechápavě.

,,Jo! A tobě by na mě taky kdyby si neudělal tu pitomost a nezpůsobil si amnesii!"
Křekla jsem po něm a schovala se pod peřinu.

Bylo slyšet jak nad tím co jsem řekla přemýšlí a, že mu to utkvělo v hlavě.

Najednou jsem ucítila jak se peřina hýbe, ale ne tak, že by ji někdo dával pryč. Spíš tak, že se pod ni někdo schoval taky. Taehyung mě ze zadu objal a pošeptal mi do ucha...

,,Neboj, už budem spolu."
A dal mi pusi do vlasů.

Opřestala jsem brečet a zalila mě sprcha štěstí a lásky. Otočila jsem se k němu a zabořila se mu do hrudi. On mě objal. V pevném sevření jsme leželi asi dalších 5 minut, ale pak jsem se něj podívala a opatrně mu dala ruce na stranu... Už spal jak neviňátko a byl tak roztomilý asi bych ho takhle mohla pozorovat furt.

Neovládla jsem se a musela jsem ho políbit... Najednou pootevřel jedno oko a já se rychle odtáhla a dělala jsem, že spím... Myslím si, že poznal, že nespim, ale každopádně to neřeši a puhladil mě po vlasech... Pak jsem usla.

Zhruba okolo 3 ráno jsem si šla odskočit na záchod. Když jsem se vracela, tak slyšela mluvit Taehyunga ze spaní...

,,NE~"

,,NE~"

,,Zkur... Ji..."

Křičel.

To je vše co jsem mu rozuměla. Když jsem k němu přišla blíž tak přímo hořdl a tekla mu slza... Utřela jsem mu ji a snažila jsem se ho sklidnit, tak že jsem ho objala a on mě ze spaní taky. V tu chvíli se sklidnil...

Ráno když jsem se probudila, tak jsem slyšela babičku a dědu jak si povídají ve dveřích...

,,Já ti říkal, že jim máme dát rozdlený pokoje!"
Šeptl děda.

,,Ále. Jen se na ně podívej, jak jsou spokojení."
Řekl babička.

,,No jo, ale nejsou na to moc mladi?"
Zeptal se děda.

,,Vzpomeň si na sebe! A pak něco říkej o mladých..."
Šeptla babička a uchychtla se.

Po chvíli oddšli a já su nahlas oddychla.

,,Ty nespíš?"
Řekl mi Tae.

Rychle jsem otevřela oči, abych se koukla jsetli se mi to jenom nezdálo. A nezdálo... Zrudla jsem, protože mi došlo, že tu konverzaci slyšel taky.

,,Ne!"
Řekla jsem a rychle vylítla z postele do koupelny se upravit.

Takhle mě nesmí vidět! Musím se rychle zkulturnit!

Říkala jsem si pro sebe a začala jsem si rychle česat vlasy a mýt obličej. V tom mi, ale Taehyung vlezl do koupelny...

,,Proč utíkáš?"
Zeptal se mě trochu rozespale.

Byl strašně roztomilý, ale teď není čas na to se nad nim rozplívat!

,,Ááááá! Vypadni!"
Křikla jsem po něm a rychle jsem ho vyhodila z koupelny.

,,Proč mě sakra vyhazuješ?!"
Křik po mě přez zavřené dveře.

,,Nechci, aby si mě takhle viděl!"
Křikla jsem po něm a držela kliku, protože se ke mě dobíval.

,,Jak jako?! Vždyť si krásná tak jako tak!"
Křikl po mě a to mě naprosto paralizovalo, že jsem přestala tlačit.

,,Konečně!"
Řekl a vtrh mi do koupelny.

Až tak energicky, že mě povalil na zem a já pod nim jen paralizovaně ležela...

,,Uh. Promiň."
Řekl mi a usmál se.

,,Nic se neděje."
Řekla jsem a úsměv mu opětovala.

Zvedl se a podal mi ruku, aby mi pomohl. Vstala jsem a dočesávala jsem si vlasy. Ona na to koukal jak na 8. div světa...

,,Můžu?"
Zeptal se a chytil mi hřeben.

,,Jestli chceš... Ale hlavně netahej!"
Upozarnila jsem ho a přenechala mu hřeben.

Zaujatě mi asi dalších 5 minut česal vlasy.

,,Já si myslím, že už to je dost učesaný..."
Řekla jsem mu a vzala jsem mu hřeben z ruky.

A on se na mě koukl jak ublížený štěňátko. Uklidila jsem si hřeben a vyšla jsem z koupelny, abych se převlíkla.

Když v tom mě Taehyung hodil na postel....