Why you?

59.

Pravou rukou mě chytil ze zadu za krk a přitáhl si mě.

Naše rty se spojily a mě do plic začal proudit štiplavý kouř. Jak jsem se rychle nadechla, tak jsem se i rychlen přidusila. Okamžitě jsem ho od sebe odstrčila a začala kašlat, jak mile jsem dokašla neváhala jsem ani chvilku a začala nadávat.

,,Ty krávo cos to udělala?!"
Křikla po mě nenávistně Jennie, i když nevim přoč, jelikož to začal on ne já.

,,Jo ty debile cos to udělal!"
Křikla jsem já po Taehyungovi.

On se jen zašklebil a nahnul se ke mě.

,,Ještě řekni, že se ti to nelíbilo?"
Zašeptal mi provokativně do ucha.

,,No to teda nelíbilo a už tohle nedělej je mi z toho blbě! Jseš spokojenej?!"
Odpoveděla jsem mu víc nahlas a chtěla vstát, jenže on mě chytl silně za zápěstí a zmáčkl.

,,Au~"
Kňourla jsem a cukla sebou.

Zase si mě chtěl přitáhnout...

,,Tak zase klid Taehyungu vidíš, že ona nechce..."
Postavil se Baekhyun a šel směrem ke gauči kde jsme seděli.

Tae se zastavil.

,,Hele starej se o sebe, jo?!"
Prskl po něm.

Chtěl pokračovat, jenže Baekhyun k nám přišel sundal jeho ruce ze mě a vlastně nějakým způsobem mi pomohl se postavit z něho.

Neměla jsem ani sílu a chuť mu něco říct, tak jsem naštvaná, ale zároveň i smutná odešla od nich na balkón, který je na druhé straně domu.

Sedla jsem si na židli co tam byla, jelikož se mi docela fest začala motat hlava.

,,Proč?"

,,Co se to s nim stalo?"

Začala jsem si tam schyzofreně povídat sama pro sebe... Bylo mi z něj špatně, smutno a ani nevím co ještě. Těšila jsem se tu za ním, celý třičtvrtě rok jsem myslela na to, že to bude alespoň na chvíli zase stejné, ale není...

To mě má za kurvu jako všichni tady snad?

Z té myšlenky se mi začínaly kutálet malé kapičky slz po tvářích. Schoulila jsem se do klubíčka a cítila se zase bezradně, že už tu nemám nikoho... Vždyť ani nevím kdo byli mí rodiče, jak jsem se sem dostala atd... Po chvíli bezradného přemýšlení jsem se rozhodla jít napít, jelikož jsem se cítila špatně.
Jak mile jsem se zvedla zatočila se mi celá hlava a já jen tak, tak udržela rovnováhu. Plazením po zdích jsem se dostala do kuchyně kde jsem chytla skleničku, která mi samozřejmě s mým štěstí vyklouzla z ruky.

,,Jaa! Aish!"
Zanadávala jsem.

Sehla jsem se, abych ty střepy pouklízela. Však s mím štěstím jsem neudržela rovnováhu a spadla přímo do střepů. Pořezala jsem si ruku. Při pohledu na krv se mi udělalo ještě hůř a já myslela, že zkolabuju.

,,No ty si šikovná... Já si říkal co je to tu za bordel..."
Přišel Baekhyun a podíval se mi na ruku.

,,Počkej tu, hned ti dám obvaz..."
Začal šátrat ve skřínkách.

Vytáhl obvaz a hned mi začal obvazovat ruku.

,,Díky..."
Zamumlala jsem a byla ráda, že jsem ráda.

,,Za nic... Teď pojď pomůžu ti si lehnout... Nedivim se, že je ti blbě. Taehyung je debil s ním samím to dělá divy..."
Řekl pomohl mi vstát.

,,Počkej, musím to..."
Neměla jsem sílu to dopovědět. Byla jsem ráda, že se vůbec udržím na nohách.

,,Ne, půjdeš si lehnou... Však on to někdo pak zamete."
Řekl a pousmál se.

Chytla jsem se ho okolo ramen a on mě okolo pasu.
Hezky voněl...
Po té co jsme došli do pokeje, pomohl mi lehnout si na postel. Pak se hned otočil a odešel. Když tu byl cítila jsem se víc v bezpečí teď nevím jesli mi sem nevletí nějaký ožrala nebo feťák...
Dělali tam strašný randál, ale i přez ten se mi po chvíli povedlo usnout.

•••

,,Hmm ty seš hned bych ti ho tam..."
Probudily mě něčí hlasy.

Otovřela jsem oči a uviděla nad sebou kluka s červenými vlasy.

To bylo na mě?!

Ten kluk mi začal zajíždět rukou pod třičko.
Hned jsem sebou cukla a schodila ze mě.

,,Aa?! Ty si vzhůru? Stejnak to nic na ničem nemění teď už si jenom moje..."
Řekl ožralým hlasem úchylně a já rychle seskočila z postele a běžela ke dveřím. Byly zamčené.

,,Huh? Tydy je klíček... Chceš ho? Pojď si pro něj..."
Řekl a držel klíčky, které se mu houpaly v ruky.