Why you?

64.

Hezky voní...

Proč mi voní i když je cítit po cigaretách?

Ne! Nevoní! Je to feťák!

,,HMm ukaŽ mi Tu hoLKu? PRoč sI ji taK chránÍŠ?"
Zeptal se a už byl jen metr a půl o nás.

Cítila jsem jak mi Taehyung šahá na rameno chce mě otočit na něho.

,,Ne!"
Udělal Baekhyun krok do zadu i semnou.

Zřejmě mu moc dobře docházelo co by se stalo kdyby Taehyung věděl, že jsem to já.

,,AH?! Co Je noRmÁLně mi jE vžDy ukáŽeš!"
Řekl a mě to docela zabolelo.

,,No a? Teď nechci! Na víc si se na ně vždy jen podíval a odešel ,,Prej, že ti neni dobrá"!"
Řekl Baekhyun a víc mě tiskl k sobě.

,,O čem si chtěl vůbec mluvi?"
Zeptal se ho Baekhyun vážně.

,,UŽ jsEm ŘekL! ProČ mi oJížDíš...HolKu?!"
Další zaváhaní....

,,Však to není tvoje holka! A nic s ní nemám!"
Řekl Baekhyun trochu naštvaně.

,,DokAž tO! VyKouSni sE teĎ s ToU štĚtkOu cO si jI teď DrŽíŠ!"
Řekl a výtězně se zasmál... No nevím co to pro něj bylo za výhru...

Baekhyun se nadechl jakoby chtěl něco říct, jenže na tohle mu neměl co říct.
Vypadalo to, že přemýšlí.

,,Co budeme dělat?"
Zašeptala jsem.

Baekhyun si hlasitě povzdechl, udělal krok ode mě, chytil mě za tváře a začal mě líbat. Nevypadlo, že by se nějak styděl nebo tak. Každopádně to samé neplatilo pro mě... Musela jsem být rudá od hlavy až k patě snad.

Pochvilce se odtáhl a znovu mě přitiskl k sobě. Asi si chtěl pojistit to, že budu ticho.

,,HmM asI tI BuDu věŘiT!"
Řekl zamyšleně Taehyung.

,,No, aby po tomhle ne..."
Řekl si Baekhyun spíše pro sebe.

,,Já už musim..."
Zasmeptala jsem a odešla.

Celou cestu jsem přemýšlela o tom co se stalo...

Vážně jsem se vykousla s Baekhyunem?

Vážně Taehyungovi nebyl nikdo dobrej?

Hmm v tom případě mam se cítit jako prvotřídní štětka, že já jsem mu stačila?

Na touhle myšlenkou jsem se tomu zasmála jak moc to je stupidní.

Nějak jsem se vymotaka z toho parku a šla domů... Nebyla jsem ospalá takže jsem šla do kuchyně si udělat nějaké jídlo.

Netrvalo to dlouho a přišel i už střilzlivý Taehyung.

,,Ahoj pozdravil mě."
Byla jsem k němu zády a čelem k lince.

Nechtěla jsem ho zdravit. Byla jsem na něj pořád naštvaná.

Taehyung šel do kuchyně a mě došlo, že jestli budu zády tak si možná všimne toho, že ta viděl tu samou holku. Rychle jsem se otočila.

,,Ahoj..."
Pozdravila jsem ho nuceně.

Zamrčil se a přišel ke mě blíž.

Koukal mi do obličeje asi z 10 centimetrové vzdálenosti. Prohlížel si ho...

,,Proč máš rozmazanou rtěnku?!"
Zeptal se nepříjemně a jeho poměrně milý výraz byl pryč.

,,Jo? Hah vážně? Nojo však to víš už jsem jedla a teď si dělám další porci."
Falešně jsem se zasmála a snažila se mu ujít.

Zarazil vedle mě obě ruce takovou silou, že jsem se až lekla, aby nám nespadly skříňky dolů.

,,Kam jdeš?"
Zeptal se ne moc přívětivě.

,,No do koupelný přece, abych tady nedělala ostudu..."
Zase jsem se zasmála.

Bože já musela vypadat jak idiot...

Blížil se ke mě blíž a blíž... Už jsme k sobě měli jen 5 centimetrů. Najednou uhnul hlavou  a čuchl si k mému rameni.

Začal mě zalívat studený pot.

,,A to, že si cítit jako popelník mi vysvětlíš jak?"
Zvedl na mě obočí.

,,Byla jsem venku ssssss Jennie."
Zase jsem zalhala.

,,Hmmm no jasně... A o tom stříbrném vlasu co máš na oblečení ani nemluvím..."
Řekl klidně a prudce odešel.

Zůstala jsem tam stát opřená o skříňky a necěděla jsem co mám dělat. Mrzelo mě to co se stalo. Začala mě bolet neskutečně hlava chytla jsem se za ni. Zase jsem měla před očima divné snímky jako kdyby vzpomínky... Všechny byli s Taehyungem... Vzpomínky z nějakého mostu... Vzpomínky na něho a JENNIE?!

Těsně před tím než jsem omdlela.

•••

,,Zlato? Zlatíčko moje? Prober se už jsme ti zablili."
Pomalu jsem otevírala oči a zahlédla moji... TETU?! Jak mi drží ruku a mluví na mě.

,,A už si se vzbudila tak pojď ať nám neuletí letadlo!"
Řekl vesele a vstala z postele.

Ne...ne...ne

Zděsila jsem se nechtěla jsem se vracet... Pomalu jsem vstala a jako bez duše šla do dveří.

Ve dveřích jsem se minula s Taehyungem...

,,Lhářko..."
Zamumlal když okolo mě procházel.

Koukla jsem se mu do očí a byl v nich vidět smutek a výčitky najednou.

,,Kristinko! Pojď dolů už se na tebe tešíme!"
Zavolala teta svým přeslazeným hlasem.

Dole jsem se rozloučila s prarodiči a "sourozenci"...
Nasedla jsem do auta a odjela na letiště...