Why you?

38.

Jak to stihl tak rychle?!

Je mi strašná zima tak doufám, že kvůli němu nenastydnu. Našla jsem ho asi půl hodiny od našeho domova. Uviděla jsem jak s ním právě nějakcí hlídači vyrazili dveře u baru poblíž.

,,KOKOTI!"
Zakřičel za nima když ležel na silnici na zemi.

Vstal a začal se motat... Vydal se jíným směrem než já. Nemohla jsem ho takhle vidět, tak jsem za nim hned běžela. Jedním rychlím chvatem za rameno jsem si ho otočila k sobě.

,,Taehyungu?! Co to děláš?! Měla jsem o tebe strach!"
Křikla jsem tam po něm.

,,N..Nech mě beJT!"
Řekl ožrale.

..Tae! Nemam čas se tu s tebou hádat je mi zima, zítra je škola s v té tmě se tu bojím!"
Řekla jsem otráveně a nervozdně se začala ohližet.

,,Běž si najít toho tvýho ....J....JIMINA!"
Na konči vykřikl.

,,Nekřič na mě a pojď domů už s tebou strácím nervy!Jo a jinak Jimina do toho nepleť!"
Křikla jsem po něm.

,,Skus mě alespoň trochu pochopit!"
Začal rozhazovat rukama a přidávat na intenzitě hlasu.

Začal z něj jít trochu strach.

,,Něco na čem ti záleží na tebe uplně sere!"
Udělal krok ke mě a já zase od něj.

,,Tak se mi skus vypovídat?"
Chtěla jsem na něj jít mile.

,,Vypovídat? VYPOVÍDAT?! KURVA VYPOVÍDAT?!!"
Křičel na mě, že se mi už vehnaly i slzy do očí.

Taehyung se ke mě ještě blíž přiblížil a chytl mě silně za zápěstí. Zadíval se mi do očí jako kdyby mě chtěl každou chvílí zabít.

,,Tae~"
Zašeptala jsě strachy.

Dostala jsem z něj strašný strach, jelikož byl opitý a hrubý.

,,MLČ!"
Křikl mi těsně před obličejem.

Stichla jsem a už jen čekala až tahle chvíle skončí.

,,Jdi od ní dál!"
Zakřičel mě dobře známí hlas.

Stoupl si předemě a strčil do Taehyunga, tak, že málem spadl.

,,J...mine~?"
Pomalu jsem zašeptala a koukala na něj v tu chvíli opravdu vděčně.

,,Co ty tu chceš?!"
Křikl po něm vykolejený a už pomalu skororo vystřízlivělý Taehyung.

,,Šel jsem kolem a teď tě tu vidím jak na ní řeveš jak nějakej psychodebil!"
Křikl po něm Jimin.

Ehm... Kdo se prochází jen tak venku v 3 hodiny ráno?

,,Jimine, běž od ni dál varuju tě!"
Řekl nasraně Taehyung.

,,Se mnou bude v bezpečí!"
Křikl zpět a chytl mě za ruku, která se mi klepala.

,,S tebou?! Ty se ji stejně jen chceš dostat do kalhotek jak m-..."

Jimin mu skočil do řeči.

,,Neřvi tu nějaké nesmysli a běž domů!"
Zakřičel na něj Jimin.

On se mi chce dostat tam dolů?

,,UKLIDNĚ TE SE TU OBA DVA! Taehyungu ty běž DOMŮ a Jimine ty taky!"
Postavila jsem se mezi ně a začala křičet.

Brácha se na mě ublíženě podíval a nasraně mě obešel směrem domů a já si nahlas vydechla.

,,Ufff."
Vydechla jsem si a chytla si hlavu.

,,Je ti zima? Tu máš..."
Zeptal se Jimin a při tom se sladky usmál. Dal mi svoji péřovou bundu a čepici.

,,E e e děkuji."
Poděkovala jsem a zčervenala.

,,Není zač... No... Je mi blbý se tě na to ptát v skoro už třičtvrtě na 4 ráno, ale nechtěla by si k nám si pokecat o tvé minulosti atd. jak si chtěla?"
Zeptal se mě a zasmál se.

,M..m..mě j..je ..t..t..to jed..dno hlavně t..tu už nechci m...mrznout."
Zakoktala jsem zimou.

,,Hahah dobře tak jdem."
Zasmál se.

•U Jimina•

Je mi tu všechno povědomé, ale je mi tu nějak úzko. Posadili jsme se na velký gauč u nich v obyváku.

,,Nevadí to vašim, že jsem tu?"
Zeptala jsem se nejistě.

,,Ne, otec je na cestě do Evropy a matce to nevadí."
Řekl a prokroutil očima.

,,Dáš si něco?"
Zeptal se a postavil se.

,,No mam trochu žízeň..."
Odpovědela jsem a zakašlala.

,,Dobře, tak já ti něco připravím..."
Řekl a usmál se.

Cítím se s ním dobře... Nevím co se mohlo ani dřív pokazit. Jen tady z toho místa mi není moc dobře.

Asi za 5 minut přišel Jimin s teplým grogem pro nás oba.

,,Ale já nemůžu... Je mi 17náct ještě..."
Řekla jsem smutně.

,,Neboj nikdo se to nedozví a tady se ti ani nic nestane."
Řekl a podal mi hneček.

,,Umm tak dobře trocha snad nic nezmůže..."
Řekla jsem a zasmála se.

,,Tak kde chceš začít?"
Zeptal se mě.

,,No asi... Jak se mi to stalo...."
Řekla jsem smutne a zahleděla se na rozbouřenou hladinu grogu.

,,Nelehce se mi o tom mluví, ale když jinak nedáš... V ten večer jsem přišel k tobě na pokoj si promluvit o našem díděti. Tobě se, ale zamotala hlava a spadla si na zrcadlo, které následně smetlo i mě..."
Řekl, založil si hlavu ve dlaních a začal vzlykat.

,,Bál jsem se o tebe co se ti stalo..."
Vzlykal dál...

Položila jsem mu ruku ná záda a on se na mě podíval. Chytl mě za mojí ruku a přitáhl si mě na svou hruď.

,,Už mi tohle nedělej jo?"
Zašeptal mi smutně do ucha.

Odtrhla jsem se od něj a zahleděla se do jeho černých očí. Pak mi oči sjely na jeho plné rty... Musela jsem si skousnout dolní ret. On si toho všimnul a pousmál se.

,,Na co myslíš?"
Řekl, ale už jiným toném