Why you?

71.

,,Až řekneš, že jo..."
Pokračoval v mém "mučení".

,,Jo! Jo! Jo! Jen už přestaň!"
Kroutila jsem se jak žížala.

Odtrhl se od mého krku a díval se mi do očí. Pak se zvedl a posadil se vedle mě. Udělala jsem uplně to samé a koukala se na moře po námi.

,,Mam ještě jednu podmínku..."
Řekl vážněji.

,,Už se nepodíváš na Taehyunga."
Zvedl svúh pohled zpět ke mě.

Zarazila jsem se... Co že to po mě chce? Asi bych měla bez problémů říct, že jo, ale říct něco takového bylo težší, než-li se zdá.

Cítila jsem se kvůli Taehyungovi trochu provinile... Nevím pořádně proč, ale nebylo mi při pomyšlení na něj zrovna nejlépe.

Pokývala jsem na znamení souhlasu a jemu se objevil úsměv na tváří.

Bude to asi lepší být s Baekhyunem... Mám ho moc ráda a navíc když jsem s ním, tak nemyslím na své problémy a hlavně mi z hlavy vyžene Taehyunga.
Jsem si jistá, že už teď něco podobné lásce už cítím a časem se to určitě zintecivní.

Slezl ze mě a opět se posadil. Potuchu jsem se posadila vedle něj a koukala znovu do předu a ztrácela jsem se v mořských vlnkách. Baekhyun mi chytl ruku a položil si ji do klína. Hladil mě přes klouby a když jsem se na něj otočila zahlédla jsem úsměv na jeho tváři

Asi mi takhle bude líp asi se tohle všechno mělo stát

•••

Další dva dny jsme poznávali pobřeží s mou školou. S Baekhyunem jsem se viděla druhý den večer...

,,Ahoj."
Vešla jsem po večeři k Baekhyunovi chatky.

Rozhlédla jsem se po chatce, ale Baekhyuna jsem nikde neviděla

,,Ahoj..."
Zamulal Taehyung sedíc na posteli.

Achhh...bože...mohlo mě napadnout, že tu bude taky jako jeho spolubydlíci...

Věnoval mi jen krátky pohled do očí a zase ho sklopil k mobilu.

Ten krátký pohled jako by se mi zaryl do duše, byl prázdný, ale zároveň naplněný emocemi.

,,Co se mi tu sem kradeš?!"
Baekhyun obmotal svoje ruce okolo mého pasu a škádlivě mi zamumlal do ucha.

Uplně ignoroval to, že tam je s námi i Taehyung.

Rychlým pohybem si mě obrátil k sobě a začal mě líbat.

Mam Baekhyuna ráda, ale pocit toho, že je tam s námi Taehyung mě nebylo příjemné ještě po tom co se nedávno stalo.

,,Baekhyune já si myslím, že by jsme ne~"
Zašepatala jsem do polibku a snažila jsem se od něj nenápadně dostat.

Nenechal mě to ani dopovědět a přitiskl mě na zeď.

Uslyšela jsem ránu, které jsem nevěnovala nějak velkou pozornost.

Čemu jsem už věnovala pozornost bylo když se Baekhyun ode mě pridce odtrhl. Koukla jsem se do dveří a viděla jsem Taehyunga odcházet rychlým krokem.

Taehyunga pohled

Už jsem to dál nevdržel, se na ně koukat... Vím zakázal jsem si už jak koli zasahovat do jejího života, ale to jak ji tady Baekhyun málem sežere u toho opravdu být nemusím.
Neodpustil jsem si do něj prudce vrazit ramenem když jsem okolo nich procházel.

Kristiny pochled

Koukala jsem na Taeho záda jak mizí v dáli. Cítila jsem se trochu provinile jako kdybych za to vše mohla já...

•••••••••••••••••••••••••••••••••••

안녕 Lidi je to tu, ale je to o něco kratší kapitola než bývá, za což se vám omlouvám😓❤️ Jsem uplně bez nápadů... Vy co píšete tak asi znáte ten pocit, když víte co se stane, vlastně jak to celé skončíte, ale nevíte jak se k tomu dostat😅🤦🏻‍♀️
Mějte hezký den❤️

-Suzy🖤