14.

287 5 0
                                    

„Jak to myslíš?" nechápavě se zeptal.

„Prostě nevím" vydechla jsem.

„vysvětli mi to" pořád trval na svém.

„Bylo to v nějakém baru, prostě neznámy kluk, co jsem ho ten večer potkala, nevím, jak se jmenoval, ani kolik mu bylo, ani nic" vydechla jsem, není mi příjemné se o tom bavit.

„A proč si to udělala?" ptal se dál, vážně ho to pořád baví?

„Já nevím, v tu dobu jsem se rozešla s Jasonem, protože spal s jinýma za mými zády už od začátku toho vztahu a já byla frustrovaná, nikdy jsem takhle s klukama nezačínala, bylo u mě normální, že jsem si třeba za večer začala se čtyřmi, třeba jsem jim vykouřila na záchodě a tak, ale nikdy jsem s nimi nespala, o to horší bylo, že všude se o mě říkalo, že jsem děvka, že spím s každým a podobné řeči, přitom v tu dobu, jediný s kým jsem kdy spala byl Jason, jednou mě to přestalo bavit a řekla jsem si, že když už se to o mě říká, tak proč to nezkusit, docela toho lituju, ale to je teď už jedno. Stalo se." Skončila jsem svůj dlouhý monolog, ty pocity se mi vracely, díky tomu jsem mluvila hrozně rychle a věty sem tam nedávaly smysl.

„Netrap se tím" řekl Kent a položil svojí ruku na mojí, pomohlo to.

Nemohla jsem usnout a Kent taky nespal, věděla jsem to, takže jsem se k němu otočila a políbila ho na krk, on mě přetáhl na sebe, když jsem na něm obkročmo seděla, sehnula jsem se k jeho krku a udělala mu tam pár fialových flíčků, pak jsem se zvedla a šla k sobě do pokoje. Nemohla jsem tam zůstat celou noc, co kdyby někdo přišel, nebo mě někdo viděl? Nemohla jsem spát, sice je půl druhé ráno, ale i tak jsem Melisse napsala na facebook.

Christabelle: Spíš?

Melissa: Ne.

Christabelle: Vzbudila jsem tě a nechce se ti zítra na ty nákupy?

Melissa: Nevzbudila a máma jede zítra v 9 do města, přidáme se, počkej v 9 u cesty :)

Christabelle: Děkuji, seš zlato :*

Nečekala jsem, co odepíše, položila jsem mobil na noční stolek a usnula, šlo to podezřele rychle, najednou mi usnout šlo mnohem rychleji, nespala jsem dlouho, ale vyspala jsem se krásně.

Ráno jsem vstala už o půl osmé, šla jsem přímo na snídani, seděl tam Wiliam, Kent, Kate, Tim a Alex, v kuchyni jsem si na talíř vzala lívanec, kate je dodělala těsně před tím, než jsem přišla.

„Kate? Mohla bych prosím dneska Melissou nakupovat? Marta má cestu do města, prý by mě mohli vzít s sebou" usmála jsem se.

„Jo jasně, klidně běž" řekla Kate s úsměvem.

„Ale, ale, Kente, co to máš na krku" ozval se Tim.

„Kent má cucáka, kdes byl v noci, co?" dobíral si ho Alex.

„Jo Kente, kdo je ta šťastná?" uchechtla jsem se i já.

„Nechte ho být" řekla Kate a zasmála se, Kent mě probodával vyzývavým pohledem.

„Díky Kate" probodl Kent pohledem Alexe a Tima.

„Snídaně byla výborná, já se jdu převléct z pyžama, za chvilku pojedu" usmála jsem se a odešla od stolu přímo k sobě do pokoje. Slyšela jsem za sebou kroky, neotáčela jsem se. Zavřela jsem se u sebe v pokoji, sundala si vytahané triko, které jsem měla jako pyžamo a ve spodním prádle jsem hledala nějaké oblečení ve skříni, najednou se ale otevřely dveře, byl to Kent.

„Ty si chceš hrát jo?" došel ke mně a jednou rukou zabouchl dveře od skříně, na které mě následně přitiskl. Líbal mě na krku, na rameni, na klíční kosti a ve výstřihu mojí podprsenky, prostě všude, jeho rty byly jako horký kov na mou kůži, zdálo se mi, že to pálí, ale líbilo se mi to.

„Musím jít, Mel za chvilku příjde" řekla jsem Kentovi a odstrčila ho od sebe, ale on se tak lehce nenechal.

„Melissa počká" řekl, přesně to samé mi řekl Ryan, na tom kopci, kde mě políbil a kde mi ukazoval hvězdy.

Svalil mě na postel a líbal mě všude, já se v zádech prohýbala jako luk, pořád jsem na sobě měla spodní prádlo, ale vzhledem k tomu, že jsem měla jeho rty na břichu, by to nemělo dlouho trvat.

Najednou se otevřely dveře, zapomněla jsem zamknout, někdo tam stál a pozoroval nás.

Nový životKde žijí příběhy. Začni objevovat