Nový život

45.

Hned večer jsem se oblíkla do něčeho hezkého a šla za Jasonem, do prdele Chris! Co to s tebou je?

Dneska tam bylo hodně lidí, sedla jsem za bar a čekala, až se Jason objeví, ale on se neobjevoval, poznal mě až barman.

„Jdeš za Jasonem?" zeptal se mě.

„Ano" usmála jsem se.

„je vzadu" ukázal na dveře toho už mě známého skladu. Vešla jsem dovnitř, Jason se na mě podíval a hned se usmál.

„Ahoj" posunul se na gauči víc do boku, abych si mohla sednout vedle něj, neváhala jsem a šla jsem.

„Panáka?" zeptal se s úsměvem.

„Ale něco silného" usmála jsem se, něco silného donesl, kopla jsem to do sebe na ex, vůbec mi to nechutnalo, ale klidně budu pokračovat.

„Bell? Děje se něco?" nechápavě se zeptal.

„Pohádala jsem se Ryanem" pokrčila jsem rameny.

„Takže dalšího" řekl a nalil.

„Nebyla to ani tak hádka, my se hádáme potichu, ty víš, jak to myslím, ne jak s tebou, že lítaly talíře. Ale dneska jsme se o něčem bavili, pak si to ujasnili a pak se spolu chtěli bavit, ale bylo to takový divný" zakroutila jsem hlavou, vím, že on mě pochopí.

„Chápu to a mrzí mě to" usmál se, ani nevím, proč jsem to ze sebe začala tak sypat, ani se neptal, asi jsem měla potřebu to někomu říct a věděla jsem, že on to pochopí a podrží mě.

„Děkuju" řekla jsem, nalila si dalšího, sama, Jason ještě neměl dopito, tak jsem do sebe kopla třetího. Ten třetí byl za výčitky, že jsem mu neřekla všechno, že jsem se k Ryanovi chovala jako kráva a že tohle všechno jsem vyvolala sama.

„Dáš si taky ještě se mnou?" zeptala jsem se.

„Chris, jsem v práci" připomněl mi.

„Jasně" usmála jsem se a kopla to do sebe.

„a ty taky brzdi, tohle je jako vodka, přijde rychlá smrt" ušklíbl se, původně mě chtěl krotit, ale nakonec si mě jenom dobíral.

Seděli jsme tam spolu až do noci, zase. Zase jsme si povídali, smáli se a mě se až moc motal jazyk, ta flaška padla celá. Vlastně jsem ani domů jít nemohla, musela bych ještě minimálně pár hodin sedět na tomhle gauči, abych minimálně zvládla chodit, motal se mi celý svět, takže jsem se trošku převážila a spadla Jasonovi na rameno.

„Chris, ty si opilá" zasmál se.

„Nejsem" zabručela jsem, ano, jsem.

„Měla bych jít domů co?" řekla jsem, postavila se z gauče, ale pak zavrávorala a spadla zpátky na něj, tohle nepůjde.

„Půjdu s tebou" zasmál se a podal mi ruku, abych se mohla zvednout.

„To ne" zaprotestovala jsem, ale to že mě chytil za pas, abych neskončila zase zpátky na gauči.

„Ale já chci" usmál se, dobíral si mě, zase.

„Ale ne, já se opila sama a sama dojdu, fakt nebudu ta pitomá holka, co se opije a pak se o ní někdo bude starat" zamáchala jsem rukama, v tom jsem cítila, jak jsem dopadla na gauč, a Jason si dřepl přede mě, viděla jsem mu přímo do očí, krásných zelených očí. Chytil mi moje ruce do svých dlaní, jeho byly proti těm mým hrozně velké.

„Bell, tohle nikdy neříkej, kolikrát ty si vedla mě opilého, nebo sjetého domů? Kolikrát si byla celou noc se mnou a nespala a to jenom proto, že jsem se opil a tys měla strach, že jsem se otrávil, tak mě nech jednou takhle doprovodit tebe" usmál se a zvedl mě na nohy. Vyšli jsme před bar, schody byly moc náročné. Venku mě chytil pod koleny a druhou ruku dal na záda, bydlela jsem kousek odsud, nesl mě celou cestu a já mu byla moc, moc vděčná, dovedl mě až do apartmá. Hned za dveřma rozsvítil a chtěl mě položit na zem, ale já se na něj zadívala, můj pohled mu nedovolil mě položit, najednou jsem udělala jednu obrovskou, obrovskou blbost, dala jsem mu malou pusu na rty, v ten moment mě položil a dal mi jí zpátky, než se to prohloubilo v polibek a já jsem vážně, vážně chtěla bránit, ale nešlo to. Když se naše rty odtáhla, opřela jsem si své čelo o to jeho a viděla mu přímo do očí, zase do těch zelených očí.

„Nenechávej mě tu samotnou" zašeptala jsem, on přikývl. Alkohol se mnou dělal zvláštní věci, na spodní prádlo jsem přetáhla mojí košilku a lehla si do postele, viděla jsem, jak Jason stojí ve dveřích a váhá, neví, jestli odejít, jít za mnou, nebo si ustlat na gauči.

„Zhasni a pojď sem" řekla jsem, lehl si a já usnula.