Nový život

54.

Po našem nočním milování jsem málem nemohla ani chodit, bylo to dokonalé, ten včerejšek nás oba nějak nakopl nebo co. Byli jsme zase oba zpátky ve své kůži, zamilovaní.

*o měsíc později*

Nic se nezměnilo, s Kate to bylo pořád stejné a Jasonem lepší a lepší, i když jsem měla pocit, že už to být lepší nemůže, pořad jsme dokázali jeden druhého překvapovat a dostávat do kolen.

Za to já už třetí den řešila jiný problém, kromě toho, že jsem měla opozděnou menstruaci mě hrozně začaly bolet prsa, věděla jsem, čím to je, moc dobře, ale musela jsem se ujistit, proto jsem si koupila těhotenský test a ačkoliv jsem si to nechtěla přiznat, věděla jsem to, vyšel pozitivně a já se v koupelně sesula po stěně na podlahu a brečela, hodinu, dvě, tři, až mi z toho bylo špatně. Když přišla doba, kdy se měl Jason vrátit domů posbírala jsem se a šla udělat večeři.

„Ahoj lásko" usmál se na mě a dal mi pusu, hned potom šel do sprchy, když byl ve dveřích koupelny, něco mi došlo.

„Ne!" vypískla jsem na něj, ale bylo to zbytečné, hned vyšel z koupelny a můj pozitivní test držel v ruce.

„Chris?" nechápavě se na mě podíval a já se znova rozbrečela, přišel ke mně a objal mě, moc pevně. Viděla jsem na něj, že se chce ptát, ale neměl na to, ne v mém hysterickém stavu.

„Tak se ptej" posadila jsem se za stůl a on vedle mě.

„Necháme si to?" řekl vážně, ale přitom se mu koutky nepatrně zacukaly do šťastného úsměvu.

„Nenecháme" zamítla jsem to.

„Bude to dobrý Chris, budeme kupovat bryndáčky a botičky budeš máma a já táta a je jedno, že to bude tak brzo" usmál se.

„Řekl si, že děti nechceš, shodli jsme se na tom" podívala jsem se na něj mýma ubrečenýma očima.

„Já vím, ale když jsem viděl ten test, došlo mi, že vlastně chci, je to něco, co vzniklo z tebe a ze mě, je to něco nás dvou" řekl s úsměvem, ale mě ty slova naopak zase rozbrečely, než aby mě povzbudily.

„Půjdu na potrat" řekla jsem rozhodnutě, po těch slovech se slzy ztratily a já byla najednou odvážná.

„To nepůjdeš" řekl mi najednou a já nechápavě vytřeštila oči.

„Do toho si kecat nenechám" naštvaně jsem řekla.

„Christabelle vzpamatuj se kurva! Nejenom, že ten zázrak zabiješ, ale můžeš ublížit i sobě" teď už byl naštvaný i on.

„Žádné dítě nebude" zakroutila jsem naštvaně hlavou.

„Co si o sobě sakra myslíš? Je to i moje!" prskl pro změnu on, objevil se ten starý Jason, ten parchant, kterého jsem znala na začátku.

„Zapomeň, je to kurva moje tělo a taky můj život a ty v něm buď to budeš se mou a bez dítěte a nebo se mnou nebudeš, ale dítě v něm nebude každopádně" už jsem opravdu křičela. Nic mi neřekl, odešel.

Z pohledu Jasona:

Odešel jsem zpátky do baru, prakticky jsem doma zůstal asi deset minut, kam jinam jsem měl jít, než do baru. Shawn byl moc překvapený, když jsem se vrátil, vzal flašku a zavřel se dozadu, kde jsem ležel a chlastal, jak mi tohle může udělat? Je to něco úžasného, úžasné spojení nás obou a ona to chce jenom tak zabít, zničit. Nemůžu jí to dovolit, ale teď za ní jít nemůžu, vždyť jsem ožralej. Kurva jak moc zkurveně jí miluju, proč mi to jenom dělá?

„Seš v pohodě?" objevil se Shawn s bednou v ruce.

„Ne do hajzlu" prskl jsem po něm, nezasloužil si to, jeho pohled padl na prázdnou flašku v mojí ruce.

„Aha, co se děje?" přisunul si židli a sedl si vedle mě, moc dlouho mi trvalo, než jsem mu to vysvětlil, motal se mi jazyk a vůbec jsem koktal hrozné sračky, protože alkohol působil už dost silně.

„Jdu kurva za ní, ona si to nechá" divoce jsem vstal z gauče.

„Ne Jasi, teď nikam nechoď" chytil mě za zápěstí.

„Pusť mě" prskl jsem na něj, ale jeho pohled mluvil za všechno.

„Vyřešíš to zítra, teď nejsi ve stavu, kdy bys to měl řešit, ještě se pohádáte a ty jí ublížíš, nebo tak něco, zůstaň tady a ráno to vyřeš" řekl klidně, kurva, co, že to právě teď řekl?

„Já bych jí nikdy, nikdy v životě neublížil kurva, teda, teď už jim" zvýšil jsem hlas, umím být někdy opravdu moc protivnej.

„Jasně, promiň" řekl, ale nějak moc vážně to neznělo, Shawn už mě nějaké ty roky zná, vlastně mě zná moc dlouho a hodně jsme si toho prožili.