Nový život

53.

Vyšla jsem z koupelny luxusního hotelového pokoje jen v ručníku a podívala se na Jase, který ležel na posteli a četl si knížku, usmála jsem se a šla k němu, přitulila se a bylo mi krásně, víc jsem neřešila.

„Půjdeme na pláž?" usmál se na mě.

„jasně" ušklíbla jsem se, převlíkla se do plavek a kraťasů a šli jsme, když jsme chtěli jít zpátky, Jason navrhl, že zajdeme na večeři, sedli jsme si do nějaké luxusní restaurace a mezitím, co jsme čekali na jídlo, jsem si musela jít odskočit.

Vrátila jsem se a sedla si naproti Jasonovi, divně se na mě culil.

„Už toho máme za sebou tolik" prohodil.

„To máme" usmála jsem se na něj, nechápala jsem, kam tím míří.

„Jak dlouho že to bude? Dohromady mezi naším scházením a rozcházením se? Čtyři roky?" pousmál se.

„No, asi tak" nejistě jsem odpověděla.

„Nic lepšího mě nepotkalo" řekl potichu s úsměvem. Nechápavě jsem nadzvedl obočí, vím, že moje reakce měla být asi jiná.

„Zavři oči" řekl mi potichu, znova jsem nahodila ten nechápavý pohled.

„Udělej to" zasmál se a já tak udělala.

„Otevři" řekl znova a já ho znova poslechla, to, co jsem viděla, mi doslova vyrazilo dech, vzalo slova, zastavilo srdce. Klečel přede mnou a v ruce měl malou tmavě modrou krabičku.

„Christabelle Tancy Abernathy, vezmeš si mě?" usmál se a otevřel krabičku, byl tam prstýnek pověšený a řetízku, byl tak úžasný, že věděl, že já prstýnky nenosím. V jeho očích jsem viděla, jak září, jak čeká a hlavně to, že mě nejspíš opravdu miluje, po tváři se mi začaly kutálet slzy, můj žaludek se svíral a tělo se celé klepalo a to vše během jedné vteřiny.

„Já...já...já..." nedokázala jsem se vykoktat, viděla jsem ty pohledy všech okolo a k odpovědi mě nakopl až Jasonův povzbudivý úsměv.

„Já nemůžu, promiň" vyhrkla jsem ze sebe a utekla pryč, koutkem oka jsem zahlídla ty nechápavé pohledy všech lidí a hlavně to, jak vypadal Jason.

Došla jsem k pláži a vzala si boty do ruky, šla jsem bosky. Stoupla jsem si před to obrovské moře a dívala se.

„Kurva" zakřičela jsem a naštvaně praštila s mýma botama do písku, oběma rukama jsem si zoufale prohrábla vlasy, co jsem mu to udělala? Sedla jsem si do písku a brečela.

„Chris?" uslyšela jsem ho, asi měl stejný nápad.

„Co Jasi?" podívala jsem se na něj, vlastně jsem ho ani vidět nechtěla.

„Co se tam stalo?" zoufale se na mě podíval.

„Já...nic...jenom prostě, Jasi tohle ne. Já prostě zpanikařila, nevěděla jsem, co mám k sakru dělat, vždyť jsem na to ještě mladá" podívala jsem se na něj, jenom zakroutil hlavou.

„Ale Chris, to ty si ta pravá a vždycky budeš, po tom všem, čím jsme si prošli a co si pro mě udělala a já tě tak zkurveně moc miluju, celý svůj život" vydechl zničeně, tohle bych od něj nečekala.

„Já chci žít, tohle nemyslím nijak špatně, ale zatím chci žít, co by bylo dál? Svatba, parchanti, tři roky se nevyspím, ztloustnu a bude to zkurvený stereotyp celý zbytek života" ani jsem si neuvědomila, že zase civím do moře a a zním dost naštvaně, uklidnilo mě, když se Jason hlasitě rozesmál.

„Chris neblbni, já jenom chtěl mít ten krásný pocit, že si jenom moje a to ne jenom tak, ale i před světem a před bohem a vždycky budeš, já moc dobře vím, že děti nikdy nechceš a stejně tak vím, že já taky ne, svým způsobem to byla moje chyba, já věděl, že se nikdy nechceš vdát" Na to se nedalo odpovědět jinak, než úsměvem a tím, že jsem mu dala pusu, on mě objal.

„Lásko, jsi celá studená" přikývla jsem.

„Půjdeme do hotelu" řekl, zvedli jsme se a šli.

Tuhle noc si mě Jason nepřitáhl k sobě, ani mi nedal pusu na dobrou noc, leželi jsme každý na své straně a zády k sobě, jak tohle zachránit?

Otočila jsem se k němu a zezadu ho objala, cítila jsem, jak se napjal.

„Omlouvám se"zašeptala jsem a dala mu pusu za ucho.

„Miluju tě" pusa za krk.

„hrozně moc" pusa na rameno.

„Taky myslím, že si ten pravý" to už se otočil a i on políbil mě.