Nový život

5.

Další flaška zmizela jak nic, nebyl lepší způsob, jak se seznámit. Já s Kentem jsme byli opilí dost, ostatní byli ještě v pohodě.

„Chris? Co třeba si zahrát flašku?" zeptal se Harry.

„Jako proč ne, ale tahle hra nikdy nedopadne dobře" zasmála jsem se, dobře, odteď už nebudu pít.

„ne, flašku ne" řekla Kent, tím jsme tohle téma ukončili. Já už se alkoholu zbytek noci vyhýbala jak čert kříži, zatím, co kluci už byli opilí až, až, teda zvlášť Kent.

„Hele, je půl druhé já to balím, řekl Wil, rozloučil se a odešel, po chvilce zmizel i Colin a Harry. Kent ležel rozvalený na mojí posteli a já sbírala prázdné flašky, dohromady jsme vypili čtyři.

„Kente? Kam to mám vyhodit?" zeptala jsem se, ale odpovědi se mi nedostalo, protože usnul, na mojí posteli, takže jsem buď to mohla jít spát k němu, nebo si lehnout vedle něj, to druhé mi přišlo jako logičtější řešení.

Asi půl hodiny jsem ležela, než se Kent pohl, něco zamručel a málem mě zavalil, ale no tak...

„Vole, rozmačkáš mě" prskla jsem, i když mi to přišlo vtipné.

„Bello" zamručel a obejmul mě, nechtěla jsem mu bránit ani tak, byl opilý, takže jsem to neřešila, ale pro spánek potřebuju svůj osobní prostor, takže jsem se vrtěla tak dlouho, než jsem se od Kenta vzdálila. Bylo přesně 3:38, když jsem potřebovala jít na záchod, když jsem se vracela, evidentně jsem Kenta vzbudila, protože udělal zase to samé, nevyhovovalo mi to, takže jsem se otočila k němu a doufala, že mě pustí, ale místo toho se mi pokoušel dát pusu, sotva se mých rtů dotkl odklonila jsem se, to jsem udělala asi třikrát, než jeho ruce začaly šmátrat pod mým trikem a na mém zadku, nevadilo mi to, byly to jenom dotyky, než mě přetočil na sebe a snažil se mi dát pusu.

„špatný nápad" řekla jsem a slezla z něj, lehla jsem si od něj co nejdál a otočila se úplně na druhou stranu, zasmál se, objal mě a usnul. Po chvilce jsem se vymanila z jeho objetí a oba jsme v klidu spali.

Ráno jsem se probudila dříve, ale hned jak jsem se pohnula, probudil se i Kent.

„Ale dobré ráno, jak ti je?" zasmála jsem se, jeho výraz mluvil za vše, evidentně ho bolí hlava. Chvilku jsme jenom leželi a čuměli do stropu, než promluvil.

„Promiň, je to dost divné, ale já to prostě musím vědět, kolik si toho z noci pamatuješ?" podíval se na mě, mám mu lhát.

„Co v noci?" nechápavě jsem se na něj podívala, ale věděla jsem až moc dobře, o čem mluví.

„Ale nic" usmál se, dál jsem to neřešila.

„Hej Chris" ozval se za dveřma Colinův hlas a hned se otevřely dveře.

„Máš jít snídat a Kent asi taky" ušklíbl se a zmizel.

Snídaně byla dobrá, já hned po tom šla za Dakotou do stájí, vzala jsem si hřebeny a začala ji hřebelcovat, hezky odzadu, když jsem stála úplně vzadu boxu, Dakota stála přede mnou a téměř mě zakryla, protože Harry, Colin, Wiliam a Kent, kteří přišli do stájí si mě nevšimli.

„Sakra Kente, seš normální?" vyprskl Colin.

„Skoro nic jsem s ní neměl do hajzlu" řekl pro změnu Kent.

„Neřekl bych, kdyby to byla nějaká náhodná holka, kterou neznáš, to je u tebe úplně normální, ale tohle bude, nebo spíše je tvoje sestra" zamáchal rukama Wil.

„hele, ona si nic nepamatuje, ty na to zapomeň a hlavně už to neopakuj a my to necháme být ok?" zeptal se Harry a sjel kluky pohledem, je z nich nejrozumnější.

„dobře" přikývl Kent. Kent, Harry a Colin odešli, zůstal tady jenom Wil. Zašel do boxu ke svému koni, já využila situace a přeběhla ke dveřím, vypadalo to, že jsem zrovna přišla.

„Ahoj Wile" pozdravila jsem ho jakoby nic.

„Ahoj Bell, jdeš se projet?" usmál se, nebyla jsem proti, také kartáče na hřebelcování jsem schovala a vzala si sedlo, Dakotu osedlala. Wil by celkově vysoký a jeho kůň byl taky velký, nevím, co to bylo za rasu, ale byl vysoký a k tomu hřebec, krásná hnědá barva.

„Kam pojedeme?" zeptala jsem se s úsměvem Wila.

„pojeď hned za mnou" usmál se, dovedl mě k velkému nádhernému jezeru.