Nový život

13.

„Ano Harry, poslouchám guns'n'roses a ty mi teď slíbíš, že to, co si tady viděl, nikdy nikomu neřekneš a nikdy se o tom nezmíníš a já nevím, co ještě" zasmála jsem se.

„Hele, ty sis nechala otevřené dveře, já šel jenom okolo" zasmál se.

„To je pravda, ale stejně to nikomu nesmíš říct" zasmála jsem se.

„Co myslíš? To, že tančíš v pokoji?" začal se smát a já se začala červenat, to Harryho rozesmálo ještě více.

„Co vlastně posloucháš?" zeptal se Harry.

„Úplně všechno" zasmála jsem se, poskládala triko, co leželo na posteli a odnesla ho do skříně.

„Co to znamená?" podíval se na mě s úsměvem.

„Odemkni si mobil a podívej se" zasmála jsem se.

„Ty si vážně zvláštní člověk" řekl mezitím, co projížděl můj playlist.

„Proč myslíš?" ušklíbla jsem se.

„Je tady úplně všechno, od Slayeru, přes Nirvanu, Justina, Iron Maiden až po nějaký rap, vážně máš v mobilu gucci gang?" začal se smát Harry, mě to přišlo úsměvné taky.

„Říkám, že poslouchám všechno" pokrčila jsem rameny a zavřela skříň, už ten pokoj vypadá trochu k světu.

„Jo a vlastně jsem přišel, abych ti vzkázal, že máš jít na večeři" řekl Harry a zmizel, chvilku po něm jsem šla dolů na večeři, Kate uvařila výborně, takže jsem se dobře najedla. Pak už jsem si šla lehnout, ale hlavou se mi stále honily myšlenky na Jasona, mého bývalého kluka ze Seattlu, milovala jsem ho, to byla právě ta chyba, protože on za mými zády spal s dalšíma holkama a já mám od té doby averzi vůči lásce, byl můj první, můj první ve všem, byl i první, kterého jsem milovala, když mě nechal, začala jsem se doslova chovat jako děvka, nebím co to bylo za období, každopádně na to nerada vzpomínám, potřebovala jsem to ze sebe dostat, všechny ty negativní myšlenky, takže mě nenapadlo nic lepšího než Kent, jsem trošku víc blbá no.

Bella: Pamatuješ si to, jak jsme byli zhulení a něco jsme nedodělali?

Kent: proč?

Bella: Jenom mě to zajímá, jestli bys to udělal, i kdyby si nebyl v tom stavu, ve kterém si zrovna byl.

Kent: Kam tím míříš?

Bella: Nikam, jenom mě to zajímá.

Kent: Já nevím, myslíš, že by to bylo dobře? Celkově, i kvůli tomu, že jsem starší? Jsi moje nová sestra, je to zvrhlé, ale zároveň zakázané ovoce chutná nejlíp.

Bella: Nikdo by se to nedozvěděl, nikdy...

Kent: Takže?

Bella: Takže se dneska v noci objevím...

Christabelle Tancy Abernathy! Ty si opravdu vypatlaná kráva bez rozumu, uvědomuješ si vůbec, co si teď udělala? Vzpamatuj se, je to Kent, máš být jeho sestra, ne milenka. Okřikovala jsem se stále dokola, proč to vlastně dělám? Jo, táhne mě to k němu a to dost, ale i tak je to špatně. Ale když se to nikdo nedozví, tak je to přece v pořádku ne? Ne není! Nic není v pořádku. A proto se teď zvedám z postele a přecházím ke Kentovi do pokoje. Vystrčila jsem hlavu ze dveří a rozhlídla se po chodbě, všude tma, nikde nikdo, když jsem chytla Kentovu kliku, ještě jsem si v hlavě říkala, že to pořád můžu zastavit, kéž by, by mě moje ruce poslechly, udělaly pravý opak, zatáhly za kliku, jsem blbá, ale škaredé a špatné myšlenky zmizely, Kent věděl, že jsem to já, posadil se, ale než stihl rozsvítit lampičku na nočním stolku obkročmo jsem si na něj sedla a začala ho líbat, on si mě přitáhl blíž na svůj hrudník a rty přesunul na můj krk, zaklonila jsem hlavu a on mě položil na postel a lehl si nade mě.

***

Byla jedna hodina ráno a pořád jsme ani jeden nespali, stihli jsme toho plno, ale rozhodně ne spát.

„Takže? Kolik kluků si měla?" řekl do tmy.

„ty si třetí" odpověděla jsem a dívala se na strop, který v té tmě nebyl vidět „Co ty?" dodala jsem.

„Sedm nebo osm, kdo byl tvůj první?" nahodil další otázku.

„Můj bývalý přítel ze Seattlu, nechci o něm mluvit" pokrčila jsem rameny, pak mi došlo, že to stejně nevidí.

„A druhý?" nenapadlo mě, že se na to zeptá.

„Nevím"řekla jsem a doufala, že se dál ptát nebude.