Nový život

19.

Na projížďku jsem si neoblíkala nic zvláštního, riflové kraťasy, a tričko na ramínka, neříkám, že jsem se nesnažila vypadat dobře, ale bylo třičtvrtě na dvě a já šla do stájí nachystat Dakotu, osedlala jsem ji a pomalu jela na louku, Ryana jsem viděla už z dálky.

„Dneska se sedlem?" zasmál se, když mě viděl.

„Ano" usmála jsem se, celou dobu jsme si povídali, přišla jsem na to, že toho máme dost společného, milujeme koně, hokej, hudbu, scifi filmy, zvířata a plno jiných věcí.

„Zítra je víkend, nějaké plány máš?" zeptal se s úsměvem.

„Nevím, možná s Melissou pojedeme ještě na ten hudební festival, záleží to na ní" pokrčila jsem rameny.

„Já myslel, že Mel je s Lisou" poznamenal.

„Měly být spolu, ale Lisa se s ní rozešla a Mel je z toho teďka dost špatná" pokrčila jsem sklesle rameny.

„To mě mrzí, byly skvělý pár" pousmál se. Celou cestu zpátky jsme si zase povídali, už jsme byli skoro doma, když mi Ryan něco řekl.

„Hele, zítra je akce, je to něco jako zábava a můj kamarád tam slaví narozeniny, nechceš jít se mnou?" nesměle se pousmál.

„Půjdu ráda" usmála jsem se, to bylo poslední, co jsem mu dneska řekla, pak jsem jela na opačnou stranu než on, přímo domů. Cestou jsem se ještě stavila za Mel k ní domů.

„Jak teda s tím zítřkem? Bude se ti chtít?" zeptala jsem se, nechtěla jsem ji říkat o tom, že mě Ryan pozval na tu akci dřív, než se rozhodne, pak by nikam nechtěla jenom kvůli mně.

„Bude tam Lisa, nechci tam" oznámila mi, takže můžu s Ryanem jít.

„Zítra jdu s Ryanem na tu akci, o které si mi říkala" oznámila jsem jí.

„To si děláš srandu!" vypískla a vstala z postele.

„Nedělám, jdu tam s ním" ušklíbla jsem se.

„Tak tohle už rande je! Takže jdeme tam, budu vás z povzdálí sledovat a možná sbalím nějakou holku" začala se smát, já taky.

„Co si bereš na sebe?" nadzvedla jsem obočí. Neodpověděla mi, vytáhla ze skříně krásné modré letní šaty. Nakonec jsme šly ke mně, aby mi Mel pomohla vybrat, co na sebe, ona byla takový můj módní poradce, což mi vyhovovalo.

„Tohle" vytáhla z mojí skříně bílé šaty s květinovým vzorem, byly dlouhé nad kolena a pod prsama měly hnědý široký pásek.

„ty si zlato Mel, ještě, že tě mám, jinak by mě nenapadlo je vůbec někdy vytáhnout" zasmála jsem se a hodila je na sebe.

„Počkej, ještě boty" zastavila mě a ze skříně vytáhla ze skříně balerínky, všechno mi to položila na židli, ať to nemusím zítra znova hledat. Stihly jsme zkouknout pár filmů a už byl večer, Melissa šla domů a já usnula.

Ráno se nic zajímavého nepřihodilo, vlastně celý den se nic nepřihodilo, to až k večeru, v osm mě měl Ryan počkat u cesty před naším domem, nebylo to moc daleko od našeho ranče, takže jsem nebyla proti, jít pěšky, překvapilo mě, když mě po cestě tam chytil za ruku a nepustil mě ani, když jsme šli kolem lidí, nebo když nás někdo viděl, bylo mu to jedno a mně to nevadilo.

„Ryane!" slyšela jsem za sebou neznámý hlas.

„Brade" řekl Ryan a otočil se na kluka za námi, pozdravili se a mě došlo, že to asi bude ten jeho kamarád, o kterém včera mluvil.

„Brade, to je Christabelle, a tohle je Brad" představil nás, podali jsme si ruce.

„Tvoje nová holka?" usmál se na mě Brad a prohlídl si mě od hlavy až k patě a pak se znova usmál.

„Půjdu pozdravit Melissu, potom dojdu" usmála jsem se na Ryana, jednak nejsem jeho holka a nevím, co vlastně jsem, takže ho tam nechám s Bradem o samotě, ať mu řekne, co bude chtít. Melisse jsem všechno řekla, i důvod, proč jsem za ní přišla, když jsem měla pocit, že Brad s Ryanem mě už dořešili, tak jsem se za nimi vrátila, on udělal to samé, co předtím, chytil mě za ruku.

„Pojďte na panáka" řekl Brad a někam šel, my šli za ním, byla ještě nějaká parta lidí, byli to přátelé Ryana a Brada, ale já je neznala.

„Ryane, ty zase rum co?" řekl a Ryan přikývl.

„A slečna?" usmál se na mě.

„já nic, díky" zasmála jsem se.

„No tak, žiješ jenom jednou" povzbudil mě Brad.

„Tak teda vodku" usmála jsem se, sice nesmím pít, jsem pod zákonem, ale kdo v šestnácti abstinoval?