Nový život

7.

Večer jsme se s Mel převlíkly do něčeho odvážného, nic jsem neměla, takže mi půjčila nějaké krátké riflové kraťasy, ve kterých bylo dost vidět a průsvitné bílé tílko, pod které jsem si vzala bílou podprsenku, podle jejich slov to byl nějaké grillfest, nebo tak něco. Ještě mi na hlavu dala nějaký klobouk ve stylu divokého západu, druhý si vzala ona a byly jsme nachystané, nejvíce se mi líbily moje cowboyské boty, prostě boty na country tance, lekci country tanců mám naštěstí za sebou, v Coloradu jsem toho stihla dost, mám takové akce ráda. Jeli jsme tam všichni společně devítimístnou dodávkou, ale i tak byla malá, řídil Henry, protože nikdo nechtěl řídit zpátky, tak nás odvezl, v autě seděl vepředu Kent a Colin, vzadu Harry, Alex a Timothy, potom Melissa, její holka Lisa a Wil, já už jsem se nevlezla, takže jsem celou dobu byla namačkaná s nimi vzadu, potom jsme se nějak přehodili a já seděla spíše Wilovi na klíně, než na sedačce, ale jinak to nešlo, bylo tam opravdu málo místa.

Na místě jsme všichni vystoupili, bylo tam plno lidí a hlavně dost kluků, všude vonělo maso a kluci do mě házeli jednoho panáka za druhým, Mel s Lisou se přidaly a já už měla celkem dost. Pak všichni odešli tančit, já si nebyla jistá, jestli by se mi nezamotaly nohy, takže jsem stála bokem a snažila se stát rovně.

„Ty si tady nová?" Objevil se u mě pěkný kluk, byl to jeden z těch, co jsem je viděla na koních, když jsem přijížděla.

„Ano, přistěhovala jsem se sem" usmála jsem se a nahodila svůdný usměv, on udělal to samé, líbil se mi.

„Takže krásná dívko, jejíž jméno neznám, zatančíš si se mnou?" usmál se a chytil mě za ruku, najednou jsem neprotestovala.

„jsem Christabelle" usmála jsem se na něj.

„Jsem Bryan, jak se jmenuješ dál?" podíval se na mě.

„Christabelle Tancy Abernathy" usmála jsem se, sotva jsem to vyslovila. Než jsem se vzpamatovala, už jsem uměla i taneční kroky.

„Zvláštní, ty si britka?" usmál se, byl to zatraceně úžasný úsměv.

„Ano, to jsem" řekla jsem, zrovna začala hrát pomalá písnička, takže si mě Ryan přitáhl blíž k sobě a tančili jsme, přitom si povídali.

„Víš že britky jsou nejkrásnější?" zašeptal mi do ucha něžně.

„Smím zkusit, jestli jsou jejich rty tak jemné, jak se říká?" usmál se, já se na něj podívala a než jsem se vzpamatovala, dal mi pusu, cítila jsem jeho ruku na svém krku, jak mi odhrnuje vlasy, zvláštní, většina kluků by mi dala ruku přímo na zadek, ale tenhle ne, tenhle mi jenom něžně skousl ret, najednou se ale odtáhl a zacouval. To Kent ho ode mě odtrhl, Ryan vypadal, že hodlá praštit, ale to už mě Kent táhl pryč od něj, směrem domů, byly to asi dva, možná tři kilometry, takže jsme šli domů pěšky, nevím, kde je zbytek, šla jsem jenom s Kentem, který si v půlce cesty sedl do trávy vedle cesty.

„Chris, co si to tam dělala?" podíval se na mě, nebyl naštvaný.

„Spíš co si dělal ty" podotkla jsem.

„To byl Ryan Jones, největší děvkař z okolí, když jsem tě s ním viděl, věděl jsem, že nezastavit to, dopadlo by to špatně" řekl, možná to dělal alkohol v mé krvi, možná něco jiného, já nevím, ale svoje slova jsem sama moc nechápala.

„Jsem blbá, promiň, ale on se mi fakt líbil a já jsem úplně na šrot" řekla jsem, točila se mi hlava a nohy se mi motaly.

„Motáš se celou cestu, všiml jsem si" zasmál se.

„Víš, Ryan motá hlavu každé krásné holce, která se tady objeví, proto jsem reagoval tak, jak jsem reagoval" usmál se, ale já byla schopná se soustředit jenom na jednu věc, co řekl.

„Ty si myslíš, že jsem krásná?" zeptala jsem se, musela jsem se rozzářit jako malé dítě.

„Stejně si tohle nebudeš zítra pamatovat, s tvým stavem" zasmál se.

„Ty si myslíš, že jsem krásná?" zopakovala jsem svoji otázku.

„Ty si víc než krásná víš, jsi i v pohodě holka, zatím se nějak moc neznáme, ale já myslel, že budeš nějaká namyšlená barbína, co žila v New Yorku a zná jenom vysoké podpatky, ale ty jezdíš na koni pomalu líp jak já." Zasmál se a měl pravdu.

„Taky se mi líbíš, fakt že jo, už nebudu pít" zamumlala jsem a vstala, pak už jsme víceméně v tichosti šli domů, chytila jsem Kenta za ruku, nebylo to nic osobního, teda doufám, doufám, že to bylo tím, že jsem se motala a potřebovala jsem nějakou podporu.