Zakázaný bratr

DZZK

„Co se stalo proboha?" ptá se Madison zděšeně.

Stojíme na přistávací dráze před letadlem, ze kterého vystupují vojáci vracející se z akce. Všech pět včetně Fletchera a Gavina vypadá, jako by je někdo hodil do mixéru. Potrhané oblečení, drobné ranky na obličejích a rukách, čtyři uštvané výrazy a jeden rozzuřený.

„Zkus hádat," vrčí kapitán Fletcher, „co asi? Marcus."

Moje skupina se vrátila už před třemi týdny. Fletcher se měl vrátit taky spolu s dalšími zraněnými, ale on prostě oznámil, že zůstává a ani Gavin ho nepřemluvil. Během jeho nepřítomnosti velel Sokolům Edgar Tompson, až přehnaně angažovaný řadový člen jednotky. Skoro se mi po Fletcherovi začalo stýskat.

„Co čumíte?" kapitán se zlostně rozhlíží, „ to nemáte co na práci?"

Opravdu jen skoro.

Letadlo odlétá, aby dopravilo zbytek cestujících na základnu v Sheffieldu. Vojáci se pomalu rozchází, protože už jsou skoro tři hodiny a brzo skončí služba.

„Ty vypadaj co?"

Otáčím se. Za mnou stojí Abigail Kruelová.

„Jen se na ně podívej. Úspěšný velitel jednotky? Pche. Fletcher pěkně stárne. Náš major říkal, že by už potřeboval vyměnit, než kvůli němu vychcípá polovina Sokolů. Ne že by mi to vadilo. A Weltrová už taky dosluhuje."

„Co ty o tom víš?" odsekávám nakvašeně. Jak tohle mohlo kohokoli napadnout? Jasně, Fletcherovi ani Weltrové už dvacet dávno není, ale staří rozhodně nejsou. Je jim zcela jistě o pár let míň, než Zeckovi.

„A co o tom víš ty? Nejsi ani pořádný voják."

„No dovol. Kdo z nás dělal závěrečnou zkoušku pětkrát ze tří pokusů?" Víc než nenápadná narážka na to, že nebýt Zecka, Abigail by dávno vyrazili.

„Nejsi pořádný voják, dokud jsi neviděl Mechanizaci. Proto tě odliftrovali prvního. Aby ti konečně došlo, že tu o tebe nikdo nestojí."

Mechanizace. To slovo už jsem slyšel, ale nikdo mi nikdy nevysvětlil, co to je. Vypátral jsem, že je to něco, co se týká startů studentských raket, které jsem prošvihnul, ale to je tak všechno.

„Že jsem tě před tou minou vůbec upozorňoval," odfrkávám. Kdybych si jí včas nevšiml, mohla být mrtvá stejně jako Michael Frost. A obětí mohlo být víc.

„Všimla jsem si toho i bez tebe, chlapečku."

Nesnáším, když mi tak říká, zvlášť proto, že je jen o necelé čtyři roky starší, než já.

„Jo to určitě, proto tě na zem musel stáhnout Joe, že jo?"

Ušklíbá se. „Nebýt toho blbečka, byla bych na zemi dávno. Jen škoda, že tam nebyla Špekule, ta by dokázala porazit i krávu. Jak to, že s váma letadlo nespadlo, když v něm seděla ona?"

Absolutně nepochopitelná změna tématu, to je Abigailina specialita. Další její specialita je nechutný útok na Sally kvůli její postavě.

„To odvoláš!"

„Nebo co? Jdi se radši vybrečet Špekuli na rameno ty přiteplenej blbečku."

Já se s holkama obvykle neperu, ale každý ví, že výjimka potvrzuje pravidlo. Dávám jí facku, což samozřejmě nezůstává bez odezvy. Vrhá se na mě jako harpyje, ale mě se daří držet si ji dál od těla.