Dračí Duše [YAOI]

• 3 •

Přípravy

♦♦♦  

Klasicky - Matteo

Kurzíva s oddělením (♦♦♦)- Děj mimo Mattea - neví o něm

Kurzíva - Myšlenkový rozhovor (Matteo x Sauron)  

  ♦♦♦  

Ze tří let, co jsem tu byl, jsem na svém drakovi měl možnost vyletět ven jen párkrát. Respektivě třikrát. Pokaždé na mé narozeniny. Král si samozřejmě mé narozeniny nepamatoval a já neměl téměř pojem o čase, avšak jeho sluha měl všechny dokumenty o mně u sebe. Někdy jsem si dokonce i myslel, že toho o mně ví více,než já sám. K tomu jsem si k osmnáctinám mohl přát jedno přání. Divil jsem se, že jsem tuto možnost dostal, neboť to bylo poprvé, co se mě zeptal na něco, co bych chtěl já. Nemohl, respektive nesměl, jsem mu říct, že chci odejít. Začal jsem být počas pobytu v paláci čím dál víc skromnější a uzavíral se do sebe. O mých opravdových pocitech věděl jen Sauron. Mohl jsem mu říct cokoli. Byl to ten typ, kterému můžete říct vše a on se vám bude snažit pomoct. Vždy mě vyslechl.

Nadešel čas,kdy jsem věšel jako vždy do pánova pokoje. To byl ten osudný den. Dovolil mi se i trochu uctivěji obléct, jelikož to byla naše tradice. ,,Jdeme" řekl stroze a rozešel se ke mně. Přehodil pře ze mne hábit. Jako by se snad bál, že by mě někdo ve městě poznal a král by byl křivě odsuzován. Stejně si myslím, že obyvatelé zdejšího království si mě nepamatují a ani kdyby někoho jako mne v tuto chvíli viděli, nepoznali by, že jsem bývalý lékařův syn. Byl jsem prostě k nerozeznání. Vyhublý, pomlácený, neumytý a ani neučesaný. Šel jsem rovnou za pánem a z pod kapuce pozoroval špičky svých bot. V ruce jsem nesl dvě kytice. Začalo jemně poprchávat. Jako by i počasí vědělo, že nadchází chvíle pochmurného vzpomínání. Došli jsme na místo hrůz a uchovalých vzpomínek. Místní hřbitov byl udržovaný přesně podle příkazů krále. Sňal jsem kapuci. Přistoupil k hrobům. ,,Děkuju za všechno, co jste pro mne udělali. Byli jste a doteď jste ti nejlepší v mém životě. Byl bych se rád už přidal k vám a díval se s vámi ze shora na svět. Avšak vaše slova,co jste mi říkávali,budu dodržovat. 'buď silný a bojuj,nedej se'. Navždy budete v mém srdci." Dokončil jsem svůj monolog a rudé růže položil na povrch hrobů. Eric a Arisha Saluteo. Nic víc. Žádný epitaf. Zrádci zákona neměli právo ani na hrob, ale pán kvůli mne udělal výjimku. Mezi kapky deště se připojila i má slza ,která byla od ostatních kapiček k nerozeznání.
Stáli jsme tam dobrou minutu, než dal pán pokyn k odchodu. Šli jsme stejnou cestou. Já se stále díval do země. Né, že by byly rozbité dlažební kostky města zajímavé, avšak já se v tuto chvíli potřeboval odreagovat.

Jen co jsme přišli a král mě zavedl do 'mé' místnosti se Sauronem, který oddechoval v samotném rohu místnosti, přemohla mě zlost. Začal jsem vyšilovat a rozbíjet vše, co mi přišlo pod ruku. Bral jsem i polena přímo z krbu a házel je po místnosti. Drak už byl při vědomí a snažil se mě zklidnit. ,,PROČ ONI?!" řval jsem a věnoval se své dosavadní činnosti kopání do věcí. ,,PROČ NÉ JÁ?! NEJRADĚJI BYCH UMŘEL! NEMÁM PRO CO ŽÍT! JSEM-..." Můj hlas, jako by se zasekl. Zlost se přeměnila na bezmoc. ,,Jsem... K ničemu. Nemám důvod žít" sjel jsem zády po drolící se zdi. ,,Proč vůbec existuji" šeptal jsem už. Sauron s těží zvedl svou hlavu, která díky světlu z krbu hrála odstíny fialové a modré. Matteo, vzchop se. Je tu šance, že budeš žít normální život. ,,K čemu mi je normální život, když nemám pro co žít." Sklesle jsem šeptl a zaklonil hlavu dozadu. Máš mě. A Mitchiho. ,,Toho už neuvidím. Nejspíš teď sedí doma a vyrábí boty pro velectěného pána." U posledních dvou slov jsem nezapomněl dodat znechucený přízvuk. Myslíš, že by na tebe zapomněl? Zrovna on? ... Matte, podíval jsem se ti do tvých vzpomínek. Vím, že jsi to nikdy neměl lehké. Ale pamatuj si ta slova. Bojuj a nevzdávej se, vždy je pro co žít. Sauron se na mě podíval a dle lesku v jeho dokonalých očích jsem usoudil,že ta slova myslí opravdu vážně. Chtěl jsem mu odpovědět,ale než jsem stačil byť jen otevřít ústa,ozvalo se skřípání dveří. Když ten ve dveřích uviděl tu spoušť, pohlédl na mne opřeného o zeď. Jeho pohled mi stačil. Ještě jsem se ohlédl po Sauronovi a podřazeně jsem šel za králem.