Dračí Duše [YAOI]

• 46 •

Předvolání

♦♦♦

Klasicky - Matteo

Oddělení ♦♦♦ - Děj mimo/posun času

Kurzíva - Myšlenkový rozhovor

♦♦♦

V objetí ti dva setrvali ještě notou chvilku. Darren je jen s pootočenou hlavou pozoroval.

I přes to, že jeho otce neviděl, musel uznat, že Leo je více podobný matce. Měli stějně černé vlasy a jejich zelené prameny byly ve stejných částech kštice.

,,Tak to jsi ty,'' obešla Lea matka a sklonila se k Darrenovi, který se ji popravdě bál. Očividně mu to s drakobijci nesvědčilo a kdyby se mohl hýbat, jde ihned za Zoranem, aby ho ochránil.

Leo udělal stejně tak jako rodič. Vespera z batohu vytáhla cosi a podala to synovi.

,,Udělej to ty, bude to lepší,'' usmála se na blonďáka.

Darren se též pokusil o úsměv, který ihned musel shodit, jelikož Leo mu opětovně sahal s mastí do rány.

Když ale otevřel oči, bolest ustala a on byl jako vyměněný. Je pravda, že modřiny a natažené svaly stále pociťoval, avšak ta nejhorší těžkost ustala.

Příbuzní se mezi sebou bavili, jako by těch pět let nikdy Leo neodešel.

Darren se tedy zvedl do sedu, pozoroval je a přinutil se k pousmání. Tmavovláska šťastnějšího neviděl.

Co se ale stane teď? Bude chtít Leo odejít z letky? Opustí ho?

Ne, to se nemůže stát.

,,Mami,'' začal vážně Leo, ,, jak jsi se dostala přes bránu? Mně to trvalo několik dní, než jsem díky schválení u Pëtalské rady dostal povolení odejít,'' zeptal se.

,,Víš, Norio má přísně zakázáno přejít hranice, ale já už jsem několikrát pomohla velkým osobnostem přejít přes naši zem, a tak mi dovolili, aby jednou za patnáct dní mohla na několik hodin za hraniční štít.''

,,To je úžasné,'' obejmul ji Leo znova. Věděl, že po tom, co odešel, to matka s Noriem měla těžké.

Koutkem oka Leo zachytil, že Darren již seděl a natahoval se pro nádobu s vodou. V tu chvíli k němu přispěchal a pomohl mu se napít.

Vespera věděla, že udělala, co mohla. Zvedla se ze země a otočila se na odchod.

Leo odložil lahev a ještě na poslední chvíli k ní přešel.

,,Uvidíme se ještě někdy?''

,,Leo..'' obejmula ho zklesle matka.

Napadl ji ale nápad.

,,Synu, mám pro tebe návrh.''

Leo se s tázavým pohledem otočil nejdříve na Darrena, který se na něj taktéž s červenou tváří podíval, a až poté zpátky na matku.

,,Od tohoto dne, každých patnáct dní se můžeme setkávat vpodvečer u jižní brány,'' navrhla.

Její syn byl překvapený. Mohl by z toho být u matčiny strany problém, ale on věděl, že otcovi to vymluví a přijde, ať to stojí, co to stojí.

,,Dobrá tedy,'' usmál se Leo a naposledy se s ní rozloučil.

Obrátil se na blonďáka, s úsměvem k němu přešel a posadil se po jeho boku.