Dračí Duše [YAOI]

• 11 •

Poslední šance

♦♦♦

Klasicky - Matteo

Kurzíva s oddělením (♦♦♦)- Děj mimo Mattea - neví o něm

Kurzíva - Myšlenkový rozhovor

♦♦♦

O přibližně půl dne později se král dostavil do Elfské země, za účelem potkat mladíka, kterého se snažil sehnat již víc jak tři dny. Záchrana života pro Alexia znamenala hodně. Aeris se snažila spojit se s jeho drakem, avšak bez úspěchu. V okolí nikde žádný nebyl k nalezení, pouze pár lesních draků, co se nejspíš jen potulovaly mezi stromy. Její jezdec byl tím pádem čím dál tím více nervóznější, že je tato situace další planý poplach. Krouživým letem, mířícím čím dál tím více k zemi, se dostal až na pevninu, kterou necítil okolo deseti hodin. Okolo nich se už dávno utvořil kruh zvědavců se špičatýma ušima, až z řady vystoupil ten nejvyšší z nejvyšších. Eraxanto s holí vyšel z davu a přímo se podíval druhému králi do očí. Sám však dialog nezačal. ,,Kde tedy je?'' optal se. Draci pozorně seděli a svýma očima se soustředili na vládce z druhého kmenu. Bylo jich tu víc, avšak Aeris byla největší a ostatní draci z ní měli respekt . Stejně jako ostatní z jejího jezdce. 

Erax se napřímil: ,,Utekl, ale byl zde. Jedna osoba vám o tom může říci více.'' Když Alex zaslechl půlku první věty, zarazil se, avšak teď mu každá informace navíc mohla pomoci k dohledání. Elf pokynul rukou, aby ho návštěvníci jeho země následovali. 

Prošli až do zadní části vesnice, kde byla jeskyně. Tu vevnitř ozařovalo jen malé množství světla. ,,Ellen mu pomáhala utéci. Zjistil, že ho někdo shání, avšak i když chtěl sám odejít, nemohl. Byl těžce zraněn. Má v sobě jed z daleké země. Možná je již mrtvý, ale možná taky ne'' pověděl mu elf při cestě níž a níž do hlouby jeskyně. Alex se zalekl. 'Možná je již mrtvý' ... To mu teď znělo v hlavě. Aeris se ho snažila přes myšlenky uklidnit. Ale stále pochyboval. 

Byli již u zmiňované cely, kde se v rohu krčila dívka. Nebylo ji vidět do tváře. ,,Zítra má mít popravu. Za odcizení koně a výpomoci při útěku'' vysvětlil Eraxanto a pokynul, aby mladší elf dvířka otevřel. Železné dveře při otevření bouchly do vedlejších tyčí a tichou jeskyní se prohnal zvuk narážejících kovů o sebe, který ustal až po několika vteřinách. 

Malá osoba v cele se však ani nepohnula. Nereagovala ani na to, že se k ní přibližovali kroky jednoho ze žalářníků. Alexio byl ze všeho velmi nesvůj. I když i v jeho království byly vysoké tresty, nikdy s obviněnými nezacházeli takto. To byly jen opravdu výjimečné případy. 

Mladší muž přešel k dívce. Míval ji velice rád. Nikdy by si nepomyslel, že místo, aby ji odhrnoval vlasy z tváře při ranním probuzení, tak se jí teď musel podívat do bělostné tváře bez života. Doslova. Když uviděl nebesky modré rty a zavřené oči, úlekem udělal krok vzad. ,,Co se děje?!'' Rozčílil se král a též udělal krok do vězení. ,,O-Ona je...'' vykoktal ze sebe muž. Byl ze všeho v šoku. Jeho vysněná láska momentálně seděla před ním, ale už nikdy se neusměje. Stekla mu po tváři slza. Neudělal ani jeden pohyb, i když král už byl u Ellen a zvedl ji tvář, aby si ji prohlédl, opravdu nedýchala. Prstem ji zvedl víčko, kde mohl spatřit malé červené flíčky na jejích panenkách. ,,Ksakru...'' přiložil ji na čelo ruku a sám zavřel oči.