Dračí Duše [YAOI]

• 18 •

Knihovna

♦♦♦

Klasicky - Matteo

Kurzíva s oddělením (♦♦♦)- Děj mimo

Kurzíva - Myšlenkový rozhovor

♦♦♦

Málem se mi zastavilo srdce nad pomyšlením, že můj zachránce je příbuzný s tím, co mě celé ty roky týral. ,,To není možné'' vydechl jsem a schoval tvář do mých dlaní, které se z této informace jemně třásly.

Ucítil jsem dotyk na mém holém rameni. ,,Vím, že je to těžké pobrat. Jen ho prosím pochop, že i kdyby tě Alex chtěl pomstít, nemůže. Bratrovražda je hrozná věc. On stále doufá, že si Tristan urovná své myšlení a bude opět tím dobrým klukem, co bývával v mládí,'' zvedl se a nechal mě chvíli oddechnout, abych si to v hlavě urovnal, za což jsem byl teď dosti rád, protože se mi to nechtělo věřit.

Po pár minutách už jsem s tím byl smířen. Ošem to změnilo můj pohled na věc. Teď už vím, že ani pro Alexe to není lehké. Starat se o někoho, koho téměř zabil vlastní bratr.

,,Udělám ti ty záda, tak se otoč,'' přišel zase s hromadou věcí v rukou . Hodil je na postel a sedl si za mě.

,,Doufám, že se mě neštítíš,'' reagoval na můj otřes z jeho dotyku s mastí.

,,Doufám, že budeš opatrný, kousat umím taky,'' zasmál jsem se.

♦♦♦

Po dni, který jsem proležel v posteli a hlavně ho prospal, mi Darren tak věřil, že se dokonce odvážil mi odepnout pouta. Vyšli jsme se projít. Šlo mi to ztěžka, jelikož mé nohy byly ztuhlé z toho, že jsem poslední dobou jen ležel a nic nedělal, ale nestěžoval jsem si.

Hnědovlásek mi nadšeně ukazoval okolí. Viděl jsem ty jiskry v jeho očích, jak rád vzpomínal na své mládí. Ukázal mi dům, kde se narodil. Školu, kde se učil být správným vojákem nebo taky hlavní stáje s koňmi.

,,Víš, já jsem zažil, když se ti dva mladíci měli rádi'' nejprve jsem neměl tušení, o kom to mluví. Když jsem se rozhlédl, docvaklo mi to. Vzhlédl jsem totiž výše, kde byla nádherná kresba zvěčněného království na zdi.

,,Máš na mysli Tristana a Alexia, že?''

,,No ano,'' uchechtl se a jeho zářivé oči se podívaly k nebi. Posadili jsme se na zídku blízko toho mistrovského díla.

,,Vystudoval jsem školu. Vesměs jsem se měl stát oddaným vojákem pro království. Ale jak bylo nejisté, kdo půjde na trůn, tak hned, jak jsem dostudoval, jsem se vydal na výpravu. Chtěl jsem ozkoušet sám sebe, jestli dokážu při nejhorším přežít mimo království. No a tam jsem narazil na Zorana, mého draka. Jeho matka mě chtěla zabít, protože jsem byl nepozorný a propadl se do podzemního hnízda,'' zasmál se.

,,No ale její šupinatý syn mě bránil. Tak jsme se poznali a já se stal jezdcem. Když jsem se po několika týdnech vrátil, zjistil jsem, že je Alex na trůnu. Stal jsem se znovu žákem. Jednoho dne si král chtěl vybrat někoho, koho by měl vždy na blízku. Vybral mě a Lea, jelikož my obstáli ve zkoušce boje a oba dva jsme navíc už měli draky.''

,,Zajímavé'' opřel jsem se o zeď a nechal se šimrat slunečními paprsky a jemným vánkem. ,,A kdo je vlastně ten Leo? Ještě jsem ho nepoznal.''

,,No víš...'' podrbal se za zátylkem
,,... On je takový víc uzavřený. Ale je mnohokrát silnější, než já a ty dohromady. Dřív býval drakobijec, kvůli své rodině, která držela tuhle tradici. Ale jednou, když byl na jedné misi, potkal v lese Sidona. No oni to neměli jednoduché. Sidon je jako Leo v dračí podobě. Bojovali spolu, ale nikdo neprohrál. V tu chvíli si Leo uvědomil, že to vezme jinou cestou a udělá si z něj přítele-''