Ulice - drama v Kauflandu

Vězeňské strašidla

Byl to pan Mareček!!! OK003 tušil, že už ho někdy voděl ale nedokázal si s pojit kdy a kde. Chvíli na ňho hleděl.
PM: Králíček je tvoje méno?
OK003: je to pravda tak trochu jenom
Pan Mareček se svůdné usmál. Odpolední králíček se vyděsíl a začal couvat do chodbi. Když byl v tom zaslechl divný zvuk. Rachotil a chrochtalo to. Znělo to jako kombajn. Nechal pana Marečka panem Marečkem a utíkal zpátky. Igorek spokojeně spal a nebylo vidět že by se něco stalo.

Další den šly na první vězeňský sraz co byl vždycky na dvoře. OK003 A Igor tam chvíli jenom tak postávaly a nic nedělaly. Zaslechla nějaké zvláštní temné rozhovory ale moc se o to nezajímaly.
Nějaký vězeň: Vy ste tu noví že draci!
I: Samozřejmě kočičáku

OK003 nemohl přestat myslet na pana Marečka. Pořád na něho myslel jako na to spoutané zvíře v klecy a musel uznat že ho ta představa rajcovalo. Asi se do pana Marečka zamiloval. Z myšlenek ho vytrh Igor který hi zatáhl za rukáv vězeňského munduru. Všichni stály v kruhu a poslouchali vyprávění starého pana zloděje. Jeho hlas se třásl.

Starý pan zloděj: Poslouchejte všichni. Když jsem v roce 1976 tu přišel myslela jsem že se tohodle roku nedožiju. Ale je to asi mým posláním. Většina z vás to ví ale jsou tu noví lidi kteří to musí taky vědět. Stalo se to několikrát ale řeknu vám jaké to bílo poprvé. Je to moc temné a přesně jsem ne vypátral proč to tak je. Poprvé to bylo v roce 1998. Sprchovali sme se a já zůstal poslední. Šel jsem po chodbě když v tom slyším zvuky jakoby traktorů. Pořád se to blížilo skoro jako by to bylo za mnou. V tom rup! Praskly všechny žárovky. Některé mříže začaly praskat. Najednou ticho. Chodbu osvětloval jen měsíc. Otočil jsem se. se. Za mnou stál obří naštvaný, agresivní červený kombajn. Najednou začal prudce vrčet a vydávat ty zvuky, co jsem předtím slyšel. Ale tentokrát to bylo mnohem horší ten zvuk se podobal skoro motorové pile. Přísahal bych že někde v tom kombajnu byla. Rozběhl jsem se co nejrychleji. Utíkal jsem jako vítr. I když jsem si myslel že už bude konec a zemřu a nikdy neuvidím svoz rodinu. Tu vlastně stejně nemám. V zatáčce jsem uklouz a spadl. Kombajn jsem slyšel čím dál blíž. Vrrr. Brm brm. Už nemůže být daleko. Byl blízko. Už jsem cítil na noze tlak. V tom jsem omdlel. Další den jsem se probudil v cele. Nic nasvědčovalo tomu, že by se odehrála ta scéna jako z hororu. Jen kolem nohy jsem měl v pneumatice od kombajnu. Ty gumy se našly taky tady na nádvoří. (Ukázal do rohu, kde bylo několik gum kombajnu.) Také na chodbách se našly stopy od bláta a otisk gumy.