☾stigma ✔️

•Surprise | 15+•

Hoseok's pov

„Hobi? Mám strach. Neměli jsme se na ten hovor dívat," zafňukal Jimin, stále pevně svíraje mou ruku, když jsem odemykal dveře od mého skromného bytu. Po úspěšném otevření jsme oba zapluli dovnitř a já jsem ho pohladil po jemné líci. Svlékl jsem se z bundy a jemu jsem s tou jeho taky pomohl.

„Jsem z nás tvou ten starší, takže budu dělat, že nemám strach z toho, že na mě z ložnice každou chvíli vybafne pomatený blázen, co se mění v tygra," pokusil jsem se o odlehčení atmosféry, ale dle Jiminových vykulených očí a ještě silnějšího stisku mé ruky mi to asi úplně nevyšlo. Přitáhl jsem si ho do objetí a jal jsem se ho hladit v jemných vlasech.

„Miluju tě. Víš to, že jo?" položil jsem řečnickou otázkou a naklonil jsem hlavu na stranu. Když se ode mě odtáhl, díval jsem se mu do jeho krásných, skoro bezstarostných očí. Už nevypadal tolik vyděšeně, dokonce se lehce usmíval. Naklonil se pro polibek a když se chtěl odtáhnout, za zátylek jsem si ho znovu přitáhl k sobě a polibek jsem prohloubil. Naše polibky byly vždy něžné a jemné, s příměsí chtíče a hravosti. Miloval jsem to, stejně tak jako jsem miloval všechno, co se týče Jimina.

„Hoseoku?" promluvil poté, co jsme přerušili naše spojení, abychom mohli našim plicím dopřát čerstvý vzduch. Dlaň jsem mu přiložil na tvář a jemně jsem po jeho světlounké hebké kůži přejížděl palcem.

„Hmmm?" zamručel jsem a pohledem jsem přeskakoval mezi jeho očima a jeho načervenalými tvářemi. On měl pohled zabodnutý na mé hrudi a kousal se do rtu.

„Myslím, že už jsem připravený," zašeptal po chvíli a s rudými lícemi svůj pohled přesunul na mou tvář, přesněji řečeno na mé rty. Mě jeho slova ale poněkud zaskočila. Čertík na mém rameni se radoval, ale stále tu byl ten nevinný a starostlivý Andílek na rameni druhém, který se bál o to, že to Jimin říkal kvůli nátlaku. Že se bál, že kdyby se se mnou nevyspal, vykašlal bych se na něj. Nikdy bych tohle neudělal a, jak jsem mu i před pár chvilkami řekl, miluji ho a klidně budu čekat, jak jen dlouho on bude potřebovat.

„Ale Jiminie, to-to nemusíme. Miluju tě a nepotřebuji k tomu tamto. Nechci aby sis myslel, že pokud se se mnou nevyspíš-"

„Taky tě miluju a chci se s tebou posunout dál. Chci to," řekl svůdným tónem hlasu, jež ještě nikdy nepoužil. Tedy, abych to uvedl na pravou míru, přesně tenhle tón hlasu používal, když ode mě chtěl, abych se s ním podělil o nějaké jídlo, ale v téhle situaci mě to vzrušovalo podstatně víc a rozhodně mi kvůli tomu nebylo do smíchu.

Jimin se vyjádřil dost jasně, takže nebylo třeba se déle držet zpátky. Znovu jsem si ho za zátylek přitáhl do polibku, ovšem tohle bylo od našich běžných polibků naprosto odlišné. Dravé a divoké, přičemž naše jazyky se mezi sebou proplétaly a soupeřily spolu. Dlaně jsem mu položil na zadek, jež jsem jemně zmáčkl, což Jimina donutilo jemně vzdechnout mezi polibky. Díky jeho váze jsem ho bez potíží vyzdvihl do vzduchu a on své nohy obmotal kolem mého pasu, nepřerušuje líbání. Neobtěžoval jsem se ani rozsvěcet světla, takže jsem takměř poslepu došel s Jiminiem pověšeným na mém těle až do mé malé útulné ložnice. Jemně jsem ho ze sebe sundal a položil jsem na měkkou postel. Vylezl jsem nad něj a lokty jsem se zapřel vedle jeho hlavy. Znovu jsem se k němu sklonil a dravě jsem si přivlastnil jeho rty. Párkrát jsem ho trochu kousl do spodního rtu, na což zareagoval zakňučením a tichounkým stenem. Jednou jsem se nechal příliš unést a kousl jsem ho malinko víc. Hlasitě zakňučel a s úsměvem se na mě zahleděl.

„Au," zafňukal a našpulil jemně napuchlé rty. I v této situaci, kdy na něj svítilo pouze světlo z venku a byli jsme spolu v posteli, chystajíce se k další metě v našem vztahu, vypadal nadmíru roztomile.