Everything For You

13. ČÁST

O měsíc později

Vracím se od doktora. Na potrat jsem nešla,sice nechápu proč,ale rozmyslela jsem si to. Neměla jsem na to srdce. Ležela jsem tam, čekala, až mi to dítě vyrvou z těla a prostě jsem to nemohla udělat. 

Bohužel,  to jde ale celkem vidět,takže si břicho zakrývám taškami a nosím volné oblečení. Do školy chodím normálně a nemám žádný větší problém.

,,Slečno Payne,chtěl by s vámi mluvit správce kolejí," řekla mi vrátná,když jsem vešla do dveří.

,,Dobře,stavím se za ním."

Co může chtít? Raději se tam stavím hned teď.

Zaklepala jsem na dveře kanceláře.

,,Dále."

Pomalu jsem otevřela dveře.

,,Ehm-dobrý den,chtěl jste se mnou mluvit."

,,Á,slečna Payne,ano,posaďte se." Ukázal na židli naproti němu. Posadila jsem se.

,,Chtěl jsem s vámi mluvit ohledně vašeho stavu." Ukázal na mé břicho. Ztuhla jsem. Jak to ví? Teď problém.

,,Jak jistě víte,podle zákona kolejí,strana 230,5. Odstavec,nesmí být poskytováno ubytování těhotným dívkám."

Polkla jsem.

,,Ale já nemám kam jít."

,,Je mi líto,ale pokud by to někdo zjistil,mohli by tyto koleje zavřít." Němě jsem přikývla.

,,Ale můžete zde ještě týden pobývat,do konce října a samozřejmě vám vrátíme peníze za zbytek ubytování," usmál se. Jak štědré! Zvedla jsem se a pomalu odešla.

Svalila jsem se na postel a začala brečet.

,,Co jéé?"protáhla Lin.

,,Vyhodili mě z kolejí."

,,Cože?" Zvedla oči od svých návrhů.

,,Prý mě tady nemůžou nechat bydlet v tomhle stavu."

,,To jsou hajzli!" sykla a objala mě.

,,Já nevím co mám dělat,"  řekla jsem zoufale.

,,Chceš se vrátit domů?"

,,Do Wolverhamptonu k mámě."

,,Ne do Londýna?"

,,Do Londýna,jasně,ještě řekni,že mám bydlet u bráchy," ušklíbla jsem se.

,,No," pokrčila rameny.

,,Vždyť oni to neví."

,,No Harry a Zayn to ví,tak by jsi to mohla říct i ostatním,stejně to jednou zjistí."

,,Asi máš pravdu."

,,Tak chceš se vrátit."

,,Chci," vzdychla jsem a zase si lehla.

,,Tak na co čekáš? Balit a letět"

,,Teď?" Vykulila jsem oči.

,,No kdy jindy?"

,,Ale ještě tady mám školu a..."

,,Hele,zavolej mámě,že zítra přijedeš."

,,Počkej,proč bych vlastně měla jet teď?" zeptala jsem se nechápavě.

,,A kdy bys měla? Máš týden,co chceš dělat? Můžeš si najít podnájem,to jo,ale najdeš nejblíž pár kilometrů od školy a stejně těhotná do školy moc chodit nebudeš."

,,Tak fajn."

,,Pomůžu ti zabalit věci." Vytáhla moje kufry a začala mi balit. Asi mi vážně nic jiného nezbývá. Mé představy se během půl hodiny rozplynuly jako bublina z mýdla.