87. část

381 13 0
                                    


V klidu jsme s El ležely u bazénu a popíjely koktejl. Maddison si hrála vedle lehátka pod slunečníkem. Bylo teplo, nemám ráda léto. Takový ten stojatý vzduch, slunce pálí od rána do večera a ještě k tomu ty pitomé ranní nevolnosti!

,,Stejně je to super, že?" řeka El.

,,Co myslíš?" natočila jsem hlavu a napila se.

,,Jenom tak lenošit u bazénu."

,,Hm, mluv za sebe."

,,Co se ti na tom nelíbí?"

,,Je mi strašně zle."

,,Chudáčku, vůbec ti nezávidím. Můžeme jít dovnitř, pokud ti to vadí."

,,Ne dobrý, jen mám chuť na...na...na jahody!" vykřikla jsem a posadila se. ,,Chceš taky?"

,,Myslím, že to nechám vám dvěma."

Odběhla jsem do kuchyně a zamířila k lednici, kde se nacházelo to, co jsem teď nutně potřebovala. Ještě jsem si napustila vodu a vrátila se zpět.

,,Stůj!" zakřičela El, jenom co jsem vylezla ven.

,,Co je?"

,,Natoč se na bok."

Nechápavě jsem se na ni podívala, ale otočila se.

,,Ty jsi se nám zakulatila," zasmála se. Ach bože! Že řeší zrovna tohle. Lehla jsem si na lehátko.

,,No jo," pohladila jsem si břicho a do pusy si hodila jahodu.

Zakývala hlavou.

,,Vidíš, u Maddison to nebylo vidět do pátého měsíce a tady už ve druhém. Když jsem přišla k doktorce, první co řekla bylo, že to budou určitě dvojčátka."

,,A?"

,,Hrklo ve mně, ale naštěstí ne. Vážně nechceš jahodu?"

,,Nechci prcka ochuzovat, jen ať si to sní, když má na to chuť."

,,Bohužel nemá chuť na má oblíbená jídla. Dám si těstoviny a zvracím."

,,Takže těstoviny vařit nemám!"

,,Raději ne. Hej, jde to moc vidět?"

,,No tak trošku."

,,Pravdu. Poznala bys to?"

,,Takhle v plavkách jo, v normálním oblečení ne, teda pokud nemáš něco hodně uplého. Ale taky to vypadá, jako bys přibrala."

,,To je vážně super."

,,Maddinka nám utíká."

Podívala jsem se směrem jako ona. Maddison běžela ke dvěřím do domu. Rychle jsem se rozběhla a chytila ji.

Smála se a kopala nožičkami.

,,Ty zlobidlo jedno," zasmála jsem se. ,,Chtěla jsi nám utéct?"

Zakuckávala se smíchy. Posadila jsem ji na její místečko.

,,Chceš jít do vodičky."

,,Jo."

,,Tak pojď, půjdeme."

Navlékla jsem ji do kruhu se sedátkem a opatrně ji vzala do vody. Je strašný vodouch.

,,Mám jí za vámi?" houkla El.

,,Jak chceš."

,,OK, budu se slunit."

Maddy byla ve svém živlu, cákala vodu všude kolem sebe, dokonce i na mě. Můj plán nenamočit vlasy byl kaput. No co, když má z toho radost...

,,El, podej mi prosím ten klobouček, je vedle lehátka."

,,Jasně." Natáhla se a hodila mi ho.

,,Díky." Namočila jsem ho ve vodě a nasadila Maddy na hlavy, aby se nepražila na sluníčku.

Začala protestovat a sundala si ho.

,,Ne, ne, ne, ne, ne, broučku. To máš, aby ti večer nebylo špatně."

,,Já to neci!"

,,Nezlob."

,,Neci to."

,,Ale no tak, když si to nedáš, půjdeme ven."

,,Neci."

,,Jak myslíš, potom nemůžeš být ve vodě."

Vylezly jsme ven.

,,Jsem doma!" ozvalo se z domu.

,,Táta!"

,,Sakra! Zayn!" vykřikla jsem zděšeně. ,,Tričko! Eleanor! Musím najít tričko."

Maddison se rozplakala, protože chtěla být ve vodě a já si hledala tričko.

,,Na co tričko?"

Konečně jsem ho našla. ,,Aby neviděl to břicho, ne?"

Teď jsem mohla uklidnit Maddy.

Vyvalila oči. ,,Děláš si srandu? On to neví?"

,,Ne."

Co nejryychleji jsem si lehla a dělala, že to dělám už nějakou dobu.

Zayn došel až k nám.

,,Buď ticho!" sykla jsem na El a na něj se usmála.

,,Ahoj zlato," políbil mě do vlasů.

,,Ahoj."

,,Co jste dělaly?"

,,Ležely u bazénu, byly ve vodě a zkrátka jenom jsme se válely."

,,Aha a proč máš na sobě tričko."

,,Ehm...chci si opálit pouze nohy," zazubila jsem a El se kysele usmála.

,,Zajímavé. Maddinko!" zvedl ji na ruce. ,,Jak ses měla?"

,,Dobje."

,,Ty jsi plakala?"

,,Na sílu jsem ji vytáhla z vody a teď je na mě naprčená."

Zasmál se. ,,Zlatíčko, zlobíš se na maminku?"

,,Jo."

Zamračil se. ,,Ale to se nedělá."

,,Néé?"

,,Ne. Na maminku se nesmiš zlobit, to bych potom nebyl rád. Ještě pořád se zlobíš?"

,,Ne."

Pousmála jsem se. Že on to s ní tak umí.

,,Máš hlad?" zeptala jsem se.

,,Trošku."

,,Něco udělám."

,,Třeba těstoviny," rýpla si El. Probodla jsem ji pohledem a ona se uculila.

,,Eleanor, budeš jíst s námi?" křečovitě jsem se usmála.

,,S radostí."

Už jsem se jen ušklíbla. Moc dobře ví, jak mě uvést do rozpaků. No jo, ona je prostě skvělá kamarádka.

Everything For YouKde žijí příběhy. Začni objevovat