Everything For You

3. Část

Možná ho to mrzí,ale ublížil mi hodně. Rozešel se se mnou esemeskou během turné,a když přijel domů,dělal,jakoby nic,akorát už mě neobjal,nepolíbil,ale řekl jen ,,ahoj".

Snažila jsem se usnout,no nešlo to. Nevěděla jsem,jestli je to dobrý nápad,letět do Washingtonu už teď. Přeci jenom tady všechny nechám. Liama,mé další sestry,rodiče,kluky a ostatní přátele. Je vůbec dobrý nápad studovat ve Washigtonu, když architekturu můžu dělat i tady?  Přemýšlela jsem,jestli to ještě nemám rušit....ale je to můj sen asi od dvanácti let a já si šla tvrdě za tím.

Pořád jsem nemohla usnout,tak jsem se šla alespoň do kuchyně napít. Na chodbě jsem ale narazila na Zayna. Šel směrem do koupelny. Letmo jsem se usmála a chtěla ho obejít,ale on mě chytil za ruku a přitáhl k sobě.

,,Počkej."

,,Co potřebuješ?"

,,Mrzí mě to,proč jsi mi nic neřekla?"

,,A co bych ti měla říct?"

,,Že tě ten rozchod tak moc vzal. Myslel jsem,že budeme dál kamarádi."

,,Ale já jsem v pohodě a jasně, že jsme kamarádi."

,,Harry mi říkal něco jiného."

,,Harry toho napovídá..." Uhnula jsem pohledem.

,,Jedeš do Washingtonu jenom kvůli mně?"

Polkla jsem.

,,Ne." Hlas se mi zadrhnul.

,,Měl jsem být trochu ohleduplnější,ale myslel jsem si,že už taky máš jiného kluka."

Pořád mě držel za ruku.

,,Hm... Zayne,nech to plavat."

,,Ale já nechci. An....já tě mám vážně rád, moc rád. Lituju, že jsem tě tak nechal jít." Naklonil se, rychle jsem se odtáhla.

,,Ne. Zayne nedělej to. Všechno bude ještě horší,nech mě zapomenout a nedělej nic ze soucitu." Slzy se mi hrnuly do očí,ale nechtěla jsem před ním brečet. ,,A teď mě prosím pusť." Pustil mou ruku a já odešla zpátky do postele.

Celý Zayn,všechno ze soucitu. Vím,že ta pusa by nebyla upřímná a všechno by to jenom zhoršila. Trhla jsem sebou. Ten pocit prázdnoty byl čím dál více silnější. Se slzami v očích jsem usnula.

Probudila jsem se hodně brzy,ale všichni kluci už byli v obýváku a něco si šeptali.

,,Ahoj!" Pozdravila jsem.

,,Nechoď jsem." Zahulákal Louis a ukázal rukou stop.

,,Už může." Ozval se z kuchyně Liam.

,,Už můžeš." Oznámil mi Louis.

,,Jo,to jsem slyšela." Ušklíbla jsem se a šla do kuchyně. Zůstala jsem stát jako opařená. Na stole byl velký dort a na něm napsáno: ,,Hodně štěstí ve Washingtonu."

Harry vstal a objal mě.

,,Chtěli jsme ti udělat radost."

 Usmála jsem se slzami v očích. Budou mi tak chybět. Všechny ty naše srandičky. Sedla jsem si ke stolu a Liam nakrájel dort. Jediný,kdo chyběl,byl Zayn.

,,A kde je Zayn?" zeptala jsem se.

,,Nevíme,brzo ráno někam odešel," odpověděl mi Liam.

,,Za jak dlouho ti to letí?"

,,Za dvě hodiny."

,,Tak honem"

---------------------------------------

Když jsme dojedli,šla jsem si pro věci a jeli jsme na letiště.

,,Budeš mi chybět,nevím jak to bez tebe vydržím." Objal mě Liam a dal mi pusu na tvář.

,,Ty mi taky budeš chybět bráško."

,,Přiletíš na Vánoce a na prázdniny,že jo? A budeš se mnou hrát Scrable a Activity.," řekl Louis a taky mě objal.

,,To víš,že jo." zasmála jsem se a pustila ho.

,,Já chci taky obejmout!" Napřáhl ruce Niall. Všichni jsme se zasmáli. 

Zayn tady nebyl,což mě trošku mrzelo. 

Pevně jsem obejmula Harry a on mi dal pusu na čelo. ,,Měj se krásně,zavolej mi,napiš aprostě si tam na nás vzpomeň." Zakývala jsem hlavou a slzy mi tekly po tváři,nevěděla jsem,že bude tak těžké se rozloučit. Harry měl také slzy v očích. Dala jsem mu poslední pusu a vydala se k letadlu.

Posadila jsem se a schoulila se. Dívala jsem se z okna a potichu brečela. Přiletím zase co nejdříve. Bude těžké si s klukama volat,kvůli časovému posunu. Strašně mě mrzelo,že se Zayn se mnou nerozloučil,ale já se z toho dostanu,potřebuji jenom čas,nevím jak dlouho,ale jednou to přejde.

 Let byl dlouhý,tak jsem zavřela oči a usnula. Probudil mě až hlas, oznamující,že budeme přistávat. Vystoupila jsem z letadla,vzala si zavazadla a nastoupila do taxíku,který mě dovezl ke kolejím. 

,,Nový začátek." Zašeptala jsem a vstoupila do svého pokoje.