Everything For You

23. ČÁST

Rozespale jsem si promnula oči a zívla si. Zase zazvonil zvonek. Podívala jsem se na mobil a zjistila,že jsem spala asi 4 hodiny,taky jsem tam měla zprávu od Dan,že si musela jít něco zařídit a přijde večer. Opět se ozval zvonek.

,,Se nepodělej," řekla jsem naštvaně a sešla dolů.  Kdo to může být? Nikoho nečekám. 

Otevřela jsem dveře a zůstala stát jak opařená.

,,Zayne?" 

Stál přede mnou, stejně dokonalý, jako vždy, s velkou kyticí růží.

,,Řekla jsi,že ti mám dokázat,jak tě miluju,tak jsem tady."

,,Ale to...

,,Miluju tě, An,  tak moc, že to nejde ani pospat slovy.  Miluju tě více než je Země vzdálená od slunce,více než je hvězd ve vesmíru. Já...jsem strašný řečník...Tady-tady máš kytici."

Předal mi ji a já ji opatrně přebrala a položila na stolek, který byl hned u dveří. Vstoupil dovnitř.  Stál pár centimetrů ode mě. 

,,Zaynie..." zašeptala jsem.

,,Dej mi ještě jednu šanci prosím." 

Dal mi pramen vlasů za ucho, sklonil se a jemně se přisál na mé rty. Bože! Tohle jsem tak moc potřebovala. Prázdnota ve mně, jako by byla zaplněna. 

Z očí mi vytryskly slzy a on se okamžitě odtáhl. ,,Co je? Proč pláčeš?"

Potáhla jsem ,,Já..já..." nebyla jsem schopna se vyjádřit. Jen jsem se natáhla a přitiskla se k němu. Lehce se zasmál s objal mě. ,,Miluju tě, Zayne, víš to?"

Sekundu se nehýbal, než mě začal líbat znova, tentokrát vášnivěji a vášnivěji.

Propletla jsem prsty do jeho vlasů.

,,Přestaň!"

A vlastně,vlasy.Zasmála jsem se a vytáhla prsty.

,,Jsi strašný."

,,Já vím," usmál se mezi polibky. Zatlačil mě do pokoje a přesunuli jsme se na pohovku. Začal mě líbat na krku a jednu ruku strčil pod mé tričko. Rozepínala jsem mu košili. Potřebovala jsem to jako nikdy. Najednou se ale odtáhl. Hodila jsem po něj nechápavý pohled.

,,Když já se bojím,že ti ublížím."

,,Neboj,neublížíš,může se to," usmála jsem se a pohladila ho po břiše.

,,Vážně?" Skousl si dolní ret. 

,,Neboj," zašeptala jsem a jemně ho políbila na čelist.

(Sorry,ale 13 nepíšu,protože je nesnáším :D)

--------------------------------------------

,,Mám strach,že mě zase opustíš." Přecházela jsem prsty po jeho holé hrudi a ležela v jeho náručí.

,,Neboj." Políbil mě do vlasů a pohladil mé bříško. ,,Už si vás budu hlídat."

,,Kdy zase odjedeš?"

,,Zítra ráno,odpoledne máme zkoušku."

,,Ale já tě nikam nepustím." Přitulila jsem se k němu blíže. 

Zasmál se a sevřel mě více v náručí. ,,Příští týden letíme do Itálie."

,,To budeme od sebe tak daleko?"

,,A tak na dlouho?" Našpulil pusu.

,,Ale vrátíš se na Vánoce."

,,Vrátím,ale pak zase odjedu."¨

,,To není fér,já chci být s tebou."jemně jsem ho políbila na čelist.

,,Já bych taky byl rád s vámi,ale je to moje práce."

Spokojeně jsem se usmála. Konečně ho mám jen pro sebe.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ráno

,,Zavolej mi." Stoupla jsem si na špičky,abych ho mohla políbit.

,,Zavolám." Pevně mě objal. ,,Vůbec se mi od vás nechce."

,,Tak jsi sem ani neměl jezdit."

,,Ale to bych se s tebou neusmířil a ...." Umlčela jsem ho polibkem.

,,Měl bys jít nebo ti to ujede."

,,To mě vyháníš?" Zamračil se.

,,To víš že ne,být na mě ani tě nepustím."

,,Asi už opravdu půjdu."

Pohladil mé bříško a naposledy mě dlouze políbil.

Vyběhla jsem nahoru po schodech,svalila se na postel a začala se smát jako blázen.

,,Tady došlo na moje slova." Prohlásila hrdě Dan,když přišla ke mně do pokoje.

,,Máš pravdu,jsem neuvěřitelně šťastná,teda zatím."