Everything For You

37. část

Nevím jak dlouho jsme tam s Harrym seděli na schodech,ale muselo to být dlouho,protože se začalo stmívat. Maddison za celou dobu neplakala,jako by tušila,co se děje. Pomalu jsem se uklidnila a slzy jednoduše došly.

Postavila jsem se a hřbetem ruky si přetřela oči. Jednou jsem domů musela.

,,Harry,já jdu," řekla jsem tiše.

,,Jdu také." Postavil se.

Chytila jsem kočárek a tlačila jej dopředu,zatímco Harry mě objímal jednou rukou kolem pasu. Pokud nás sledují novináři,zítra vyjde článek,že spolu chodíme,ale co už,jsem ráda,že alespoň on mě nenechá.

Vůbec jsem nevěděla jak reagovat,až uvidím Zayna. Nejraději bych mu vykřičela všechno to, co teď cítím do obličeje.

Harry odemknul. Opatrně jsem vzala Maddy do náručí a vešla dovnitř. Musela jsem projít obývákem,kde všichni seděli a zírali před sebe. Nikdo mi nic neříkal,zřejmě o tom věděli. Rychle jsem chtěla projít,ale Liam mě zarazil.

,,Jsi v pohodě?"

,,Nejsem." Potáhla jsem a snažila se zahnat další slzy. ,,Kde je?"

,,Asi ve vašem pokoji."

,,Do háje,mám tm věci pro Maddison,potřebuji lahvičku."

,,Je mi to líto."

,,Mně taky,vůbec nechápu,jak něco takového mohl udělat."

,,Slib mi,že nevyvedeš žádnou hloupost ,a už nebudeš nikdy venku,bez toho aniž by ses nám ozvala. Měli jsme o tebe strach i o Maddison,víš,že se máš ještě šetřit."

,,Hloupost kvůli Maddy nevyvedu a omlouvám se,ale v tu chvíli jsem na to ani nepomyslela."

,,Drž se ségra." Usmál se a pohladil mě po ruce.

,,Nejraději bych tomu hajzlovi rozmlátil hubu!" zakřičel Louis. Vypadal naštvaně.

,,Kluci,vy to neřešte. Tohle je moje věc."

,,Ale vždyť je to takový hajzl! Doma má dítě a on si užívá s jinou,opravdu mě s prominutím nasral! Já bych ten jeho narciskový ksicht vyzdobil,aby byl ještě krásnější,ten největší frajírek světa. Myslí si,že když je slavný a bohatý,může tě podvádět? Jak dlouho to takhle ještě chtěl dělat a hlavně co by udělal potom? Odešel od tebe? Přísáhám,že jestli mi vletí do cesty,jednu mu fláknu!" křičel zase Louis a zběsile máchal rukama. Liam se ho snažil uklidnit.

,,Děkuju Loui,ale tohle si vážně musím vyřešit sama." promluvila jsem tiššeji a odebrala se nahoru. Šla jsem pomali,nevěděla jsem,co mu mám říct.

Otevřela jsem dveře do pokoje,pořád s Maddison v náručí.

Seděl na posteli a hlavu měl v dlaních. Nejspíše brečel. Jenom co mě uviděl vstal a přibližoval se ke mně.

,,Annie," zašeptal.

,,Nech mě!" vyštěkla jsem a rychle šla ke skříni,abych vytáhla věci pro Maddy.

,,Annie,já ti to vysvětlím,není to tak,jak si myslíš."

,,Myslíš si,že jsem snad slepá a neumím si dát pět a pět dohromady?!" trochu jsem se rozkřičela,ale potřebovala jsem to ze sebe dostat ven.

,,Já s ní nic nemám!"

,,Nedělej ze mě debila a už mi prosím nelži,lží,už bylo dost,tak mě prosím netrap. Myslela jsem,že když se narodí Maddison,změníš,no jak vidím...nemyslíš ani na ni."

,,Ale já..."

,,Proč jsi to udělal?" zašeptala jsem mezi slzami. ,,Řekni,proč?"

,,Já...já nevím..."

,,Už v nikdy tě nechci vidět!" hystericky jsem zakřičela a utíkala i s Maddison do koupelny.

Zamknula jsem se a svezla se po dveřích na podlahu. Ona naštěstí neydala ani hlásku,jen se na mě koukala.

Zayn bušil na dveře.

,,Vypadni!" zakřičela jsem.

,,An,otevři!" Bušil dál.

,,Nikdy tě nechci vidět ani tě slyšet! Nenávidím tě!"