Everything For You

47. část

,,Tak já jdu,mami!" zavolala jsem na mámu.

Po čtyřech měsícíh strávených v nemocnici,mě konečně včera pustili domů. Už jsem celkem v pohodě. Můžu pomalu chodit,ale trošku kulhám na levou nohu,a slovní zásobu už ovládám. Jen pořád ta bolest hlavy.

Kluci jsou asi měsíc v na odloženém turné v Americe. A Zayn? S tím už jsem čtyři měsíce neprohodila slovo. On se se mnou sice snaží mluvit,ale ne. Já se s ním bavit nebudu.

,,Máš telefon?" zeptala se mě máma.

,,Jo."

,,Kdyby něco,volej a dávej si na sebe pozor."

Chytla jsem kočárek a vyšla z domu.

Pomalu jsem se procházel po parku,když mi zazvonil telefon. Zayn. Stiskla jsem ,,ticho" a sedla si na lavičku. V ruce jsem svírala kelímek s pomerančovou ledovou tříští a Maddison žužlala dudel.

,,Annie?" Uslyšela jsem nad sebou hlas. Zvedla jsem hlavu,abych se podívala,kdo to řekl. Byl to muž,ale neznala jsem ho.

,,Annie Payne,jsi to opravdu ty?" zeptal se nevěřícně, ,,Paul.Paul Harrinson."

,,Paule? Strašně ses změnil,nepoznala bych tě."

Paul bydlel vedle nás. Byl o šest let starší,ale byli jsme nejlepší kamarádi.

,,Co tady děláš?" Posadil se vedle mě.

,,Včera mě pustili z nemocnice."

,,Ta nehoda,ví o tom celé město,už jsi v pořádku?"

,,Je to lepší," pousmála jsem se.

,,Od té doby,co bydlíš v Londýně,jsem o tobě neslyšel nikde jinde než v bulváru. Dlouho jsem tě neviděl."

,,No vidíš,teď bydlím tady."

,,Jak to? Já myslel,že žiješ s tím zpěvákem od bráchy ze skupiny."

,,No,to je trošku složitější."

,,Aha,nějak jsi zkrásněla."

,,Ale neříkej," zasmála jsem se a začala pohupovat s kočárkem.

,,To je tvoje dcera? Četl jsem o ní v novinách."

,,Noviny ví všechno. Jo,to je moje dítě."

,,Jak se jmenuje?"

,,Maddison."

,,Hele,co máš v plánu?"

,,Já? Nevím,šla jsem se projít."

,,A nešla bys se mnou třeba na kafe?"

,,Proč ne? Dlouho jsme se neviděli,ráda si s tebou pokecám."

,,Tak fajn,zvu tě."

,,Myslíš,že to mám zapotřebí?" zasmála jsem se a vstala z lavičky.