Everything For You

65. část

Dívala jsem se na sebe do zrcadla. Vybrala jsem si vážně krásné šaty. Naprosto jednoduché nahoře . Takové jsem vždy přála.

,,Možná by se tam hodila krajka,nemyslíš?" hustily do mě Dan s El,které to měly všechny na starost.

,,Hm,myslím,že takhle by to stačilo."

,,Úplně to tam vidím,rukávy," pokračovala Dan.

,,Možná si to rozmyslím."

,,Vážně by to bylo krásné."

,,Asi,ale teď už musím jít."

,,Proč zase?"

,,Maddison má dneska narozeniny. Přijede Zaynova máma,musím upéct dort."

,,Jenom jeho máma?" zeptala se El.

,,Táta je na služebce a ségry musí jít zítra do školy."

,,Ale ještě máš čas."

,,Nemám. Paní Starrin?" zavolala jsem na švadlenu.

,,Ano prosím?"

,,Myslím,že ty šaty sedí,ušila jste je skvěle."

Usmála se. ,,Tak to jsem ráda."

,,Možná by to chtělo krajku," ozvala se Dan.

,,Myslíte?" prohlédla si mě. ,,Na rukávech by byla krásná,protáhla by vám ruce."

,,Ještě si to rozmyslím," uzavřela jsem debatu ,krajka'a šla se převléknout..

Vyšla jsem z kabinky.

,,Přijdu zase v úterý,může to tak být?" řekla jsem pané Starrin

Podívala se do diáře. ,,Hodí se mi to,v pět?"

,,Dobře,v pět."

,,Budu se těšit,na shledanou a popřejte za mě Maddison."

,,Děkuji,na shledanou."

Chytla jsem El s Dani a tahala je ven.

,,Annie,máš ještě čas,nechtěly jsme si zajít na kosmetiku?" řekly obě dvě naráz.

,,Zpoždění," odsekla jsem,nasadila si sluneční brýle a odemkla dveře auta. ,,A pokud chcete,abych vás hodila domů,tak si rychle nastupte."

Nic neříkaly s sedly si.

,,Rýže,jáhly,cukr,ovoce,rozinky...." kontrolovala jsem všechny suroviny na dort. Zayn seděl u stolu a s úšklebkem mě pozoroval.

,,Co to bude za dort?"

,,Zdravý,bezlepkový."

Nakrčil nos. ,,Jak tak vidím tu rýží,jáhly,rozinky a tebe...nevím-nevím,jestli budu riskovat."

,,Maliku!" hodila jsem po něm utěrku,ale on ji chytil a vypláznul jazyk. ,,No moc se nevyplazuj,dám ti tam projímadlo."

,,Už mlčím." Poslal mi vzdušnou pusu. ,,Chtěl jsem s tebou probrat ty lidi,co chceme pozvat."

,,Jasně,piš si to."

,,To budeš dělat při pečení?"

Pokrčila jsem rameny. ,,Nemám na výběr. Jak znám tvou mámu,přijede o hodinu dřív a ještě musím uklidit."

,,Víš,že máma to řešit nebude."

,,Ale moje máma jo. Říkej..."

,,Takže má rodina. Patnáct lidí."