Everything For You

91. část

,,Zayne? Co tady děláš?"

,,Jdu domů?"

,,Aha." Byla jsem totálně zmatená. Nevěděla jsem, co se bude dít o vteřinu později.

,,No, myslím, že vás nechám osamotě," řekl Harry a zvedl se. ,,Mějte se."

Pohledem jsem ho prosila, ať mě tady nenechává, ale on razantně zakroutil hlavu. Jsem v háji.

,,Harry," vyslovila jsem ještě jednou, ale spíše z důvodu, že má moje klíče. Otočil se a odešel.

Zaklaply se za ním dveře.

,,Pojď." Zayn mě chňapl za ruku a táhl mě do ložnice. Stáli jsme naproti sobě. ,,Tak?"

Mlčela jsem a sklopila jsem hlavu.

,,Harry říkal, že mi něco musíš říct."

,,Nic důležitého."

,,Nelži mi Annie. Něco se s tebou děje, nemysli si, že to nevím."

,,To jsou jen..."

,,A krámy to nejsou!"

,,Nic se neděje vážně."

,,An, jsme manželé, víš, že tady budu vždy pro tebe, ať se děje co se děje. Měli bychom si říkat všechno, tak se mi svěř prosím, ano?" Prstem mi zvedl hlavu.

,,Já...Já..." Jak jsem pusu otevřela, tak jsem ji zase zavřela. ,,Já...Já...Jsem." Znova nic. Bála jsem se to vyslovit.

,,Co se stalo? Jsi nemocná? Podvedla jsi mě?"

,,Ne, přísahám, že ne," vydechla jsem a slzy mi tekly po tváři.

,,Tak co se děje?

,,Já jsem...Já jsem....těhotná," zamumlala jsem a sklopila hlavu.

,,Cože jsi?"

,,Těhotná," zopakovala jsem.

Vyděšeně na mě zíral. Pustil mé ruce a ustoupil o krok dozadu.

,,Co-co-cože jsi? To není pravda."

,,Je."

,,To nemůže být pravda," začal přecházet po místnosti a prohrabával si vlasy. ,,Jak-jak dlouho?"

,,Třetí měsíc," skoro jsem šeptala.

,,A jak dlouho to víš?"

,,Taky skoro tři měsíce."

,,Děláš si srandu?" zakřičel, až jsem se posunula dozadu a narazila o postel. ,,Ty víš, že jsi těhotná už tři měsíce a nic mi neřekneš? Kdo všechno to ví?"

,,Pár lidí."

,,Takže ty ze mě přede všemi děláš debila? Proč jsi mi to ksakru neřekla?" naštvaně kopl do židle od stolu.

Po tváři mi tekly slzy. ,,Uklidni se. Prosím."

,,Já...já se mám uklidnit? Jak se mám, doprdele, uklidnit?! Moc dobře jsi věděla, že nechci dítě, ale ty jo, tak sis ho bez mého vědomí udělala, co?"

,,To není pravda, sama jsem byla překvapená," bránila jsem se přiškrceným hlasem.

,,Jasně, jasně, nehraj to na mě."

,,Ale.."

,,Buď ticho! Jak jsi mi něco takového mohla udělat?"

,,Stalo se to nečekaně."