Everything For You

81. část

Udělala jsem nějaké jídlo. Má přijet máma,neuvěřitelně jsem se těšila. Tak dlouho jsem ji neviděla,skoro dva měsíce.

Konečně zazvonil zvonek. Maddison mi plakala v náručí,protože si natloukla ruku,doufám jsem,že je to máma a ne někdo jiný.

Naštěstí byla. Objala jsem ji,i když mi to Maddy moc neumožňovala.

,,Pojď dál mami,promiň,ale bouchla se."

,,To nevadí."

Vešla dovnitř a posadila se v obýváku na pohovku. ,,Tak povídej,jak ses měla?"

,,Hned,jenom se zeptám,chceš čaj,kávu,něco k jídlu?"

,,Dala bych si kávu."

V kuchyni jsem jí připravila kávu,sobě čaj a vrátila se zpět. ,,Měla jsem se dokonale. Francie,Itálie,Švédko,Nizozemsko,Belgie,Německo,Švýcarsko,Lucembursko,Rakousko,Dánsko,všechno to bylo skvělé," začala jsem tímhle a skončila jsem na cestě domů. Hodinu a půl jsem mluvila jenom já. ,,A co vy tady?" zeptala jsem se po tom výkonu.

,,Tady? Nic zvláštního,všechno stejné."

,,Vážně?"

,,Vždyť tady se nic neděje,ale ty máš za chvíli narozeniny."

,,Konečně," zasmála jsem se.

,,No konečně,víš jaké to je,když mé nejmladší dítě má už dvacet?"

,,Víš jaké to je být nejmladší dítě?"

,,Doufám,že se Zaynem přijedete."

,,Do Ameriky startujeme až v září."

,,S Maddy jedete také s nimi?"

,,No to ještě nevím."

,,Říkala jsi,že pojedete."

,,Ano,ale možná nepojedu."

,,Jak to?"

,,Dobře,jsme tady. Musím ti něco říct."

,,Ta tvá novinka?"

,,Ano."

,,Tak to jsem zvědavá."

,,Možná nebudeš nejšťastnější nebo se mnou nebudeš úplně souhlasit...."

,,Už to vyklop."

,,Jsem těhotná." Napjatě jsem čekala na její reakci.

,,No...to je teda...Vždyť to je úžasné."

,,Takže nejsi proti?"

,,Samozřejmě,že ne. Jsem ráda," objala mě.

,,Ví to Zayn?"

,,Ehm-ne."

,,On to ještě neví? Měl by to vědět jako první."

,,Já vím,ale..."

,,Ale?"

,,Bojím se."

,,Čeho?"

,,Kdysi jsme se jenom tak bavili a on říkal,že druhé dítě je teď blbost."

,,Třeba to jen tak plácl,neboj,nebude reagovat zle,až mu to řekneš."

,,Říkají to všichni."

,,No vidíš,jak je to staré?"

,,Tři týdny."

,,Jenom? Musíš si teď na sebe dávat velký pozor."

,,Já vím."

,,Už jsi přemýšlela o jméně?"

,,Vyprsklajsem smíchy. ,,Mami,vím to teprve jeden den."

,,Těšíš se?"

,,Moc."

,,Bude to těžké,mít Maddison a k tomu čekat další,ale pomůžu ti,se vším."

,,Děkuju. Jsem strašně ráda,že nás bude víc. Když vím,že mám takovou podporu,zvládnu to."

,,Neboj se a Zaynovi to řekni co nejdříve."

,,Vám se to řekne."

,,Annie,ať už zareaguje jak chce,u nás máš vždy dveře otevřené."

,,Pokud ho nebude chtít,já nebudu chtít jeho,ikdyž nevím,jak bych to bez něj vydržela."

,,Takže další dítě,co přišlo nečekaně?"

,,Překvapivě."

,,Ach bože Annienko,proč se to ostatním nestává?"

,,Náhodou,sice je neplánové,ale já se nemůžu dočkat,až ho budu držet v náručí."

,,Jsi do toho až moc zblázněná."

,,Každý se na své dítě těší."

,,Každý ne."

,,No dobře, každý ne, ale já ano."

,,To je dobře."

,,Akorát se netěším,až to budu muset říct Zaynovi."

,,Tuhle radost byste měli sdílet spolu."

,,Pravdu? Já si myslím,že on se mnou tu radost sdílet nebude."