Everything For You

110.část

Opět je to tady. Pichání v břiše. Otevřela jsem oči a opřela se o lokty.

,,Au!" sykla jsem, protože to zase zabolelo. ,,Už zase?" řekla jsem si pro sebe. Musela jsem si zpátky lehnout, protože přišla další křeč. Začalo to být ještě horší, až se mi z toho chtělo zvracet.

,,Tricio! Doniyo!" zakřičela jsem na některou z nich. Přiletěla Tricia.

,,Zase tě to bolí?"

Neodpověděla jsem, jen jsem si setřela slzy.

,,Moc?"

,,Strašně," procedila jsem skrz zuby.

Sáhla mi na čelo. ,,Úplně hoříš."

Zakřičela jsem v příšerné bolesti. ,,Nedá se to vydržet."

,,Zkus se přetočit na bok." Pohladila mě po vlasech.

Poslechla jsem a pomalu se přetočila.¨

,,Annie!" vykřikla zděšeně.

,,Co je?" otočila jsem na nic hlavu. Držela se za pusu a ukázal na postel. Podívala jsem se tam. ,,Co-co-co to je?" vykoktala jsem zděšeně. Pode mnou byla obrovská skvrna od krve.

,,Já nevím, ně co se děje. Musím tě dostat do nemocnice. Hned!"

,,Ale já..." začalo se mi motat před očima.

,,Ztrácíš vědomí!"

,,Co-cože?" vydechla jsem vytíženě a víčka se mi zavírala.

,,Doniyo!" zakřičela. Třásla se mnou. ,,Nezavírej oči!"

,,Co se děje, mami? Panebože An! Co se stalo?"

,,Nevím. Postarej se o Maddison. Musí do nemocnice," odpovídá jí rychle.

,,Musím jet s tebou."

,,Ne, Maddison nesmí být sama. Přijedeš, až seženu někoho k ní."

Pomohla na nohy. Myslím, že se za chvíli složím. Přehodila mi dlouhý svetr a snažila se mě dostat do auta. To je vlastně poslední, co si pamatuji. Jak v příšerné křeči zavírám oči a tma.

ZAYN

Come on skinny love just last the year. Pour a little salt we were never here

,,Který idiot?!" Se zavřenýma očima jsem hmatal po zvonícím telefonu. Tři hodiny ráno. Aghr! Máma. Nemůže pochopit, že existuje posun času?

,,Ano mami?" zívl jsem si. ,,U nás jsou tři hodiny ráno."

,,Z-Z-Zayne?" řekla tiše a roztřeseně.

Zarazil jsem se. ,,Co se stalo?"

,,Zayne," rozbrečela se.

,,Mami! Co se děje?"

,,A-Annie."

,,Co je s Annie?" vykřikl jsem zděšeně.

,,O-o-ona, ona..."

,,Proboha, co se jí stalo?"

,,Bylo jí špatně. Je v nemocnici. Potřebuje tě, přileť."

,,Mami, řekneš mi, co se tam děje? Je něco s Annie nebo i s miminkem?"

,,Zayne, přileť, prosím...prosím," rozbrečela se ještě víc.

,,Klid mami. Sbalím si pár věcí a utíkám ne letiště."

,,Děkuju. Musíš být teď s An. Potřebuje tě."

,,Je něco s miminkem? Řekni mi to!"

,,Ještě nic nevím. Zatím ji vyšetřují. Hlavně se sem co nejrychleji dostaň."

Položila mi telefon.

Panebože! Prohrábl jsem si vlasy a vytáhl kufr. Co když se něco stalo s Annie nebo s Mattem?! Nesmí se jim nic stát! Balil jsem si věci a při tom vytáčel Paula.

,,Co je ty idiote?" vyštěkl naštvaně.

,,Paule, letím do Londýna."

,,Proč? Nemůžeš teď odletět."

,,Annie odvezli do nemocnice! Musím být teď s ní."

,,Chápu, drž. Pak za tebou pošlu kluky."

,,Díky."

,,Ať to dobře dopadne."

,,Doufám."

Naházel jsem do kufruještě pár triček a vydal se na letiště, nejbližší let-směr Londýn.