Everything For You

14. ČÁST

Skoro celý let jsem prospala a probudil mě až hlas,který ohlašoval,že jsme přistáli.

,,An!" Někdo na mě zakřičel,tak jsem se otočila.

,,Harry!" Radostně jsem zvolala a vrhla se mu do náruče. Zvedl mě a zatočil se se mnou.

Smáli jsme se jako blázni.

,,Tolik jsi mi chyběla." Dal mi pusu na tvář.

,,Vždyť ty mě taky." Chytila jsem kufry a šla jsem s Harrym k autu.

,,Tak jak se máš?"

,,No,až na to,že jsem musela odjet tak skvěle."

,,A je všechno v pořádku?" Ukázal prstem na mé břicho.

,,Ále jo,"smála jsem a spokojeně si ho pohladila.

,,Budeš s námi bydlet?"

,,No jen chvilku,pak se chci vrátit k mámě."

,,Kluci už se tě nemůžou dočkat."

,,Mám hlad."

,,Tuhle větu už nechci slyšet,Niall ji říká pořád."

Zasmála jsem se.

,,No,ale znáš naše kuchařské umění. U nás umí vařit jenom Zayn."

,,Myslím,že se raději půjdeme najíst někam jinam."

,,Sotva jsi přijela,my odjíždíme." Posmutněl.

,,No vždyť vy vlastně odjíždíte na turné,za jak dlouho?"

,,Za tři dny."

,,Už?" vykřikla jsem. ,,Takže vás zase uvidím až za několik měsíců?"

Kývl hlavou.

,,Ach jo."

,,Ale přijedeme na Vánoce."

,,Aspoň něco."

,,Jsme tady," řekl Harry a zastavil auto. Otevřel mi dveře a pomohl na nohy.

,,Na,tu máš klíče,já ti ještě vyndám kufry."

Odemkla jsem dveře a vešla do domu.

,,Už je tadý!" zakřičel někdo a já slyšela šílený dupot,jak někdo běžel dolů. ,,Niall" řekla jsem si pro sebe se smíchem. Jeho běh střemhlav dolů po schodech bych poznala vždycky.

,,Annie!" vykřikl a pevně mě objal.

,,Hele,jestli mě chceš ještě někdy vidět,tak bys mě měl pustit nebo mě rozmačkáš."

,,Ehm,promiň." Povolil sevření,ale nepustil mě.

,,Já chci taky obejmout." Přiběhl Louis a hodil po mně smutný výraz.

Niall mě konečně pustil a já objala Louise.

,,Konečně nám tady bude mít kdo vařit," rozplýval se.Bouchla jsem ho do hrudi.

,,Au!" vyjekl. ,,Tak tuhle vám neradím provokovat."

,,Jo,neprovokoval bych ji brácho,já to jednou dostal do rozkroku." Niall prostě vždycky musel vzpomenout nějakou blbou historku.

,,Neměl jsi mi říkat,že se neumím prát," bránila jsem se.

,,A ty jsi zase neměla říkat,že jsem holka."

,,Ty jsi první řekl,že máš vlasy jako holka!"

,,Nevím kdo tady..."

,,Tak dost! Budeme tady řešit,jak jsi minulý rok kopla Nialla?" Zastavil nás Harry,který přišel i s kufry

,,No ne,stará dobrá Annie přijela a už by se hádala?" Vplul do místnosti Liam se smíchem a hned mě objal.

,,On si začal!" osočila jsem se.

,,Nechtěla by jsi si po letu trochu odpočinout?" navrhl mi.

,,Jo,to by mi bodlo."

,,Fajn,tak já ti ty kufry donesu do pokoje," nabídl mi Harry.

,,Kde je Zayn?" zašeptala jsem mu.

,,Nevím." Taky zašeptal. 

,,Kluci,kde je Zayn?" zeptal se.

,,Nevím,asi u sebe v pokoji," odpověděl Liam.

,,Tak já jdu." Vyšla jsem po schodech nahoru. Chtěla jsem jít do svého pokoje,ale dveře,od Zaynova pokoje byly otevřené.  Seděl u stolu a něco psal. Zase jsem pocítila tu bolest uvnitř, chtěla bych ho obejmout.

Vešla jsem dovnitř.

,,Ahoj," řekla jsem tiše.

Otočil hlavu a podíval se na mě. Vypadal divně. Měl napuchlé zarudlé oči a kruhy pod očima.

,,Co chceš?" Jeho hlas byl chraplavý, proto si odkašlal.

,,Jen jsem tě přišla pozdravit."

,,Nazdar,a teď už můžeš jít." Zase se otočil na druhý bok.

,,Zayne,mluv se mnou." Sedla jsem si na kraj jeho postele.

,,Proč bych s tebou měl mluvit? Ty jsi se mnou taky nechtěla mluvit." Odsekl.

,,A chci to napravit."

,,A jak?"

,,Chtěl jsi se mnou mluvit."

,,Já jsem ti chtěl říct,že..."