17. ČÁST

839 25 0
                                    

Annie

,,Ááááá!" zaječela  jsem,když jsem otevřela oči. Vedle mě ležel Zayn a spal. Můj křik ho probudil,protože hned vyskočil z postele.

,,Co je? Co se dějě? Máš zase bolesti?" Byl celý bledý.

,,Nic."

Prudce vydechl a lehl si zpátky.

,,Co se teda stalo?"

,,To bych se měla ptát spíše já tebe! Co děláš v mém pokoji,v mé posteli?"

,,Asi jsem tady usnul." Přiblble se usmíval.

,,Bože!" Sedla jsem si zády k němu a dala si hlavu do dlaní.

,,Tolik jsem se včera bál. O tebe i o miminko." Ovinul své ruce kolem mého pasu a spojil je na břiše.

,,Zayne,řekli jsme si přeci,že budeme jen přátelé."

,,Aha." Stál ruce zpět. ,,Měla by ses už konečně nad sebou zamyslet, An," řekl a sklesle odešel.¨

Schoulila jsem se a začala brečet. Tolik jsem ho chtěla,tolik jsem ho potřebovala,ale nemohla jsem zapomenout. 

Někdo zaklepal.Nemůžu mít ani chvíli klid? Rychle jsem si otřela slzy.

,,Dále."

K mému překvapení vešel Harry.

,,Ahoj,jen jsem se chtěl zeptat,jestli by jsi nechtěla něco podniknout." Mluvil tiše a jemně.

,,Proč ne," usmála jsem se.

,,Fajn,tak za půl hoďky dole?"

 Přikývla jsem. Pak se na mě zamračil,nechápala jsem proč.

,,Ty jsi brečela?"

,,Ne." Nervózně jsem se zasmála.

Chytil mě za bradu.

,,Ty jsi brečela,proč?"

,,Je to všechno tak komplikované Harry. Zayn,dítě,prostě všechno." Rozbrečela jsem se jako malé dítě. 

Objal mě a hladil po vlasech. ,,To se vyřeší,věř mi."

,,Kéž by."

,,Možná by jsi měla dát Zaynovi ještě šanci." Řekl, ale hlas se mu zadrhl. Pustil mě a odešel.

Co se s ním stalo?

Udělal jsem si ranní hygienu a oblékla se. Opět tak,aby mé ftěhfotenství bylo vidět co nejméně . Vzala jsem si modrý svetr,černé rifle a modré kotníkové boty na podpatku. K tomu jsem vzala přívěšek květiny a černou kabelku. Seběhla jsem dolů,kde už na mě čekal Harry.

,,Víš o tom,že podpatky ničí páteř?" ušklíbl se.

,,S mou výškou nemám na vybranou." Měřila jsem ani ne 160 cm,což mi dost vadilo.

,,Jak myslíš," řekl a otevřel mi dveře od auta.

Celou dobu se choval nějak divně,tak odtaženě a nevrle. Nechápala jsem,co s ním je. Ještě ráno mě přeci utěšoval a teď se chová takhle. Byli jsme v pár obchodech,najíst se a na kafe. Nebýt jeho nálady,byl by to skvělý den.

,,Harry,co s tebou je?" zeptala jsem se,když jsme zastavili před domem.

,,Nic.," odseknul.

,,Fajn," utrousila jsem kysele.

,,Fajn," zopakoval.

,,Fajn." zvýšila jsem hlas.

,,Přestaň už do háje s tím fajn!" zakřičel na mě. Odtáhla jsem se od něj a zírala,co se s ním děje.

,Promiň,promiň já..." Mnul si kořen nosu.

,,Nemáš náladu,chápu." Vystoupila jsem z auta a nezapomněla při tom pořádně prásknout dveřmi. Zůstal tam sedět.

,,Ahoj,dneska ti to sluší," prohodil Zayn a něco kuchtil v kuchyni.

Ignorovala jsem ho a prošla nahoru do svého pokoje. Zapmulala jsem si notebook a uviděla jsem,že Lin je na skypu. Hned jsem jí zavolala.

Povídaly jsme si asi tři hodiny. U Lin muselo být tak šest ráno. Pak mě Liam zavolal na večeři. Zayn uvařil kuře. Konečně něco,co se dá jíst. Kluci naštěstí nevěděli o nočním hororovém zážitku,protože by to ještě teď probírali. Místo toho jsme se bavili o turné a o tom,že přijedou na Vánoce,a taky potom v únoru budou v Anglii,takže se alespoň takhle uvidíme.

Everything For YouKde žijí příběhy. Začni objevovat