Everything For You

103. část

Je to čím dál horší. Nemůžu mluvit, všechno mě bolí, mám horečku a k tomu všemu to kope. Sice jenom takové šimrání, ale stejně. Nejraději to dělá v noci, když chci spát. Maddison bohužel nemůžu moc vídat. Tricia mi ji občas donese, ale z postele vylezu, jenom když potřebuju na záchod nebo do sprchy. Nemůžu žádné léky. Piju jenom čaje a doufám, že se to zlepší. Právě si měřím teplotu a dívám se na film. 38,2. Proč musím být nemocná zrovna teď? Zalezla jsem si více pod peřinu.

,,An, můžu dovnitř?" zeptala se za dveřmi Tricia.

,,Jasně," zachraptěla jsem.

,,Říkala jsem si, jestli nespíš."

,,Měřila jsem si teplotu."

Podívala se na teploměr na stole. ,,Ach jo, co mám s tebou dělat? Pospi si."

,,Volal Zayn?"

,,Volal. Zítra se pokusí přiletět."

,,Zítra jdu k doktorovi. Nutně potřebuji nějakou radu, co můžu."

,,Jen běž, už vážně nevím. Neměla bys to tak nechat."

,,Myslela jsem, že je to jen viróza."

,,Teď zkus unsout. Nemáš hlad?"

,,Ne." Nahodila jem znechucený výraz. Na jídlo nemám ani pomyšlení.

,,Měla bys něco sníst."

,,Nechci."

,,Nemůžeš zůstat bez jídla. Uvařím ti vývar."

,,To vážně není potřeba."

,,Žádné protesty a spát."

Sebrala mi notebook z kolen a odešla. Napila jsem se čaje. Znova koplo. Pousmála jsem se pohladila si bříško. Vždycky když jdu spát, probouzí se k životu. Přetéčím se na bok a zavřu oči. Spát. Pořád musím spát.

Probudila jsem se o tři hodiny později. Všechno mě bolí. S námahou se posadím a dostanu svůj obvyklý záchvat kašle. Tricia rychle přiběhla. ,,Vodu?"

,,Ne, dobrý."

,,Přinesu ti jídlo."

,,Prvně se osprchuju."

,,Zvládneš to do koupelny?"

,,Jasně." Pomalu jsem se postavila, aby se mi nezamotala hlava. Všichni se o mě tak moc starají. Jako bych umírala, i když se tak cítím. Došourám se do koupelny a pustím na sebe teplou vodu. Skvělý pocit. Cítím, jak se mi svaly v těle uvolňují. Tohle bylo to, co jsem potřebovala. Vůbec se mi odtud nechce. To bude účet za vodu. Jako by to Zayn řešil. Já si ještě nezvykla rozhazovat peníze, jako on. No dobře, oblečení si ráda dopřeji. Jsem nakupovací maniak, ale za to může jedině Zayn. Vždycky mě tahal po obchodech klidně celý den a já si prostě zvykla. Prohodili jsme si to. Teď ho po obchodech tahám já. Taky ujíždím na vysokých podpatcích. Když jsem poznala Zayna, nebyl o moc větší, než já, ale když jsme spolu začali chodit, byla jsem o dost nižší. Nyní je to skoro třicet centimetrů. Vadilo mi to a vadí. Přeci jenom, když se před něj postavíte a civíte mu přímo na bradavky... začala jsem nosit vysoké štekle a hned si připadám líp.

Má špatná vlastnost je závislost na kávě. Nebo spíše na kofeinu. Vždycky, když jsme se Zaynem někde byli, dával si kafe. Cítila jsem se vedle něj blbě. Chtěla jsem se mu líbit a on měl za malou holku. Proto jsem si vždycky dala to samé, co on. Zprvu mi to nechutnalo a teď jsem závislák. Sem tam cigaretku mě taky naučil on. Když jsem byla vynervovaná nebo jsme byli v kouřící společnosti, dával mi ji, Hlavně před GCE zkouškami. Prý na uklidnění.

Bože. Když se takhle otáčím zpět, zjišťuji, že taková, jaká jsem, jsem díky Zaynovi. Kdo ví, jaká bych byla bez něj. Nemilovala bych nákupy, nenosila podpatky, nepila kafe a příležitostně nekouřila. Vidíš to? Všechno špatné pro zdraví tě naučil on, Annie. Sprcha, skvělé místo a přemýšlení. Po zrekapitulovaní mého života jsem se přinutila vylézt a zaplout zpět do vyhřáte postele. Tricia mi přinesla polívku. Nejdříve jsem nechtěla, ale po pár lžičkách jsem přestala protestovat. Pak jsem ji přemluvila, abych mohla být chvíli s Maddy a potom následoval opět spánek. Tenhle kolotoč se točí neustále dokola. Nesnáším chřipky!