Everything For You

104. část

Konečně jsem dostala nějaké léky. Nevím, jak bych to vydržela. Doktorka se slitovala a napsala mi něco na snížení teploty a proti kašli. Taky jsem zjistil pohlaví, ale Zaynovi to zatím říkat nebudu. Usmívám se. Kdo by se neusmíval? Pěkně ho nechám napínat a vyklopím to jenom tak. Jako by nic. Nebo možná jinak. Ještě nevím. Zalezla jsem do postele a pustila si další film. Zdá se mi, že v poslední době ty filmy stojí za nic. Zayn nakonec nepřijede. Za týden mají dvoutýdenní pauzu. Už to nemá cenu, ale to je pouze můj názor. Vezmu si kapesník. Kdybych je pravidelně, asi bych nepotřebovala ani peřinu. Nos mám jako bambuli, raději nemluvím a cítím se strašně. Možná jsem ráda, že mě takto nevidí. Zajímalo by mě, kde jsem to chytila. Zayn se může zbláznit strachem. Pořád mi volá, volá a volá. A ptá se, jak se mám já, jak se má Maddison a malé. Všechno v klidu, až na časový posun. Pořádně jsem se zakuklila do peřiny a zavřela oči. Zase spát. Nejraději bych něco dělala, no vždycky usnu. Už mě nebaví jenom ležet a nevystrčit os z postele. I když kdybych to udělala, moc dlouho bych nevydržela. Alespoň jsem poslouchala. Sice ten film znám, ale to je mi teď jedno. Ach jo. Spaní mě taky nebaví. Vzala jsem ze stolu notebook a vypnula film. Místo toho jsem si pustila písničky. Adele. Mohla jsem jít na její koncert, kdybych nebyla nemocná a kdyby se mnou někdo šel. Třeba Dan. Po rozchodu s Liamem se skoro vůbec neozývá, ale pořád je to má nejlepší kamarádka. Asi si myslí, že když už nejsme ,,rodina" nemá cenu se stýkat. Taky nechápu, co je k tomu vedlo. Byli spolu tak dlouho a vždycky jsem si myslela, že Danielle je ta pravá. Ale ne. Liam je přesvědčený, že je to Sophia. Ne, že bych ji neměla ráda. Je to přítelkyně mého bratra, ale Dan je prostě Dan. A Liam o ní nechce ani slyšet. Vždycky se vytratí, když slyší její jméno. Ráda bych ji viděla. Zkusím jí aspoň napsat. Jasně, který inteligent dal ten mobil tak daleko? Ne, na mě se nedívejte. Ta ložnice je bez Zayna moc velká.Můžu se rozvalit, jak chci a místo něj objímám polštář. Ach jo, chybí mi společnost. Telefon mi zablikal v ruce. Nečekala jsem, že odepíše tak rychle.

Taky bych tě ráda viděla. Jsem teď doma a ty? Nenarazím někde na Liama?

Dani, Dani, Liame, Liame. Proč se jeden druhému vyhýbáte?

Jsou v Americe. Je taddy akorát Tricia. Jsem sama a nemocná. Přijď mě zachránit.

Zlato, sedám do auta, jedu koupit něco dobrého a hned jsem u tebe.

Super, konečně si s někým pořádně popovídám. Bude se divit. Až mě uvidí. Chtěla jsem zakřičet na Triciu nebo Doniyu, ale asi by mě neslyšely. Naštěstí někdo zaklepal na dveře.

,,Ano!"

,,Ehm-An? Nevadilo by ti, kdybychom šly s Doniyou do centra?" zeptala se tiše Tricia.

,,Jasně, jen běžte. Stejně přijde Dan."

,,Danielle? Co ta tady?"

,,Dlouho jsme se neviděly."

,,Chceš něco donést?"

,,Nevím, co nám doma chybí, to máš pod kontrolou ty, ale já chci jahody, prosím."

,,Dobře. Maddison se najedla a teď spí."

,,Děkuju," usmála jsem se.

,,Kdyby něco, volej."

,,Neboj, měj se."

Zaklapla dveře. Takže, mám tak hodinku času. Nakonec jsem si zvolila seriál. Vybrala jsem nějakou americkou kravinu s trapným humorem. Jestli to uvidí Danielle, zabije mě. Ať už přijde.

,,Budiž zvonek!" zvolala jsem a vybuchla smíchy, protože v tu chvíli zvonek opravdu zazvonil. Šla jsem otevřít v krásné noční košili s Medvídkem PÚ. Dan mě hned objala.

,,Tak ráda tě vidím!"

,,Já tebe taky, vůbec se neozýváš."

Konečně mě pustila. ,,Nevěděla jsem, jestli ti to nevadí."

,,Jsi hloupá, víš to?"

,,Vím." Zazubila se.

,,Pojď dovnitř. Jsem nemocná, ale dáš si něco?"

,,Kafe, udělám si ho sama."

,,Vy s tou kávou nedáte pokoj, budete pořád provokovat."

,,No jo, ty vlastně nemůžeš. A jak jinak, je všechno v pořádku?"

,,Naštěstí ano. Měli jsme trochu strach, ale vše v pohodě."

,,Eleanor říkala, jak zareagoval Zayn."

,,To je jedna část. Marco nám dělal problémy."

,,Nikdy jsem ho neměla ráda."

,,Byla jsem z toho celkem v háji."

,,Ale přesto jsi nám narostla," zasmála se.

,,Neviděla jsi mě tři měsíce."

,,Pravda. Už máš prostě těhotenské bříško se vším všudy."

,,Meleš kraviny. Půjdeme do ložnice?"

,,Můžeme."

,,Dokonce jsem se dozvěděla, co to bude."

Vypískla. ,,A řekneš mi to?"

,,Zayn to neví."

,,Musíš mu to říct hádankami."

,,Cože?"

,,No ať si to zjistí sám. Někam schovej něco modrého nebo růžového, ať to najde."

,,Jak tě to napadlo?" zasmála jsem se.

Pokrčila rameny. ,,Vždycky jsem to tak chtěla udělat."

,,Ty ses vůbec nezměnila."

,,Bude to super. Pak společně zařídíeě pokojíček."

,,Pokojíček se bude muset zvládnout co nejrychleji."

,,Samozřejmě a řekneš mi to už konečně?"

Zasmála jsem se a jemně do ní šťouchla. Je až moc zvědavá.