Everything For You

94. část

Naštvaně jsem si sedla na postel a založila si ruce na hrudníku.

,,Pojedu!"

,,Ne, An, ty nikam nepojedeš!"

O tomhle jsme se se Zaynem hádali už asi hodinu. Amerika. Pojedu nebo ne? Samozřejmě, že já si to jeho NE nenechám líbit.

,,Proč bych nemohla jet?"

Dřepl si ke mně a chytil mě za ruku. ,,Já bych vás strašně rád vzal s sebou, ale nejde to."

,,Proč pořád?"

,,Annie, jsi těhotná, nebudeš se mnou cestovat po Americe."

,,Zvládnu to."

,,Víš co říkala doktorka, musíme být opatrní. . Nesmíš se vystavovat stresu a namáhat se."

,,Vždyť..."

,,Musíme myslet na miminko."

Smutně jsem sklopila hlavu. ,,Jak to máme bez tebe vydržet?"

,,Podívej, budu lítat domů, jak jen to půjde a vy občas můžete za mnou."

,,Vždycky mi ta Amerika uteče."

,,Slibuju, že na příští turné pojedeme už všichni čtyři, hm?"

,,Já chci jet!"

,,Dvanáctého prosince turné končí."

,,A dnes je třicátého srpna."

,,Taky bych vás nejraději měl pořád u sebe, no nesmíme to riskovat."

,,Vždyť jsem teprve ve třetím měsíci."

,,Ale za měsíc už budeš ve čtvrtém."

,,Dovol mi tam jet, alespoň na měsíc, prosím."

,,Popřemýšlím o tom."

,,Vážně?" rozzářila jsem se.

Zasmál se. ,,Ten měsíc by možná šel."

,,Jo!"

,,Nic neslibuju."

,,Slibuju, že se nebudu přemáhat a nebudu se strestovat a..."

,,Dobře,dobře, teď se hlavně nerozrušuj." Plácla jsem sebou na záda. ,,Půjdeme nakupovat?" podívala jsem se na něj.

Posadil se vedle mě. ,,Když ti to udělá radost..."

,,Jo, dáme si velký kávový dort nebo jahodový?"

,,Dejte si klidně oba,ale nezapomeňte, že odpoledne přijede máma."

,,No jo, nejspíš to nakupování odložím."

,,Budu pokračovat v balení."

,,Já se jdu podívat, jestli se už Maddison probudila."

,,Jinak s tou mámou si nemusíš dělat starosti."

,,Jaké starosti?"

,,Myslím nějaké jídlo nebo tak. Chápe, že je teď toho moc."

,,To je no."

,,Právě proto dělej, jako by vůbec neměla přijet."

,,Je tady strašný bordel!"

,,To neřeš."

,,Co si o mně řekne? Jsem celé dny doma a nemám uklizeno."

,,Ne aby tě napadlo uklízet."

,,Potřebovalo by to."

,,V žádném případě! Někoho zavolám."

,,Na úklid?"

,,Na otvírání oken."

,,Nestrachuj se pořád, já vím, co můžu a nemůžu."

,,Tím si nejsem až tak jistý."

,,Kdo je tady těhotný? Já nebo ty?"

,,Ty."

,,Takže jedině já vím, co mám dělat."

,,Raději běž za Maddy."

,,Jdu, jdu, ty se raději pobal."

,,Skvěle, proč já se vlastně bojím, že jo? Vždyť ty všechno znáš a všechno můžeš, vzdávám to."

,,Vyhrála jsem!" zakřičela jsem.

,,Bitva vyhrána, válka však ne," uklidnil mě nějakým tím jeho chytrým kecem. Pousmála jsem se a odešla do vedlejšího pokoje. Stejně má tenhle dům tolik nepoužitých pokojů. Chtěla jsem něco menšího, ale on ne, muselo to být velké. Asi ho s tím úklidem vezmu za slovo.

Nakoukla jsem, jestli je Maddison vzhůru, Spala. Dnes má spací den. Ani se nedivím, když celou noc řádila. Potichoučku jsem zavřela dveře.

Myslím, že je čas na dopolední příjem jídla. Je zmrzlina jídlo nebo snad ne? Můžu ji jíst po kýblech. Nejlepší je karamelová. Nenene, vanilková. Nebo snad pistáciová...? Udělám si 3v1.

Nakonec jsem si z mrazáku vzala pomerančovou. Kompromis. Zabořila jsem do ní lžičku. Ach bože! Ten kdo tohle jídlo vymyslel byl geniálnější, než já. Z mé zmrzlinové euforie mě vytrhl zvonek. Ať je to kdokoliv...! Třískla jsem se zmrzlinou o stůl a dupala ke dveřím. To muselo vypadat. Od rána jsem tak, jak jsem vstala, ještě v pyžamu, které mi moc nezakrývalo břicho. Jsou-li to novináři-průser. Ale pravděpodobně to bude Tricia. Dochvilnost je vlastnost králů, být všude o půl dne dřív je vlastnost Maliků. Trošku jsem si potáhla tričko a otevřela.

,,Zdravím," ukázal mi všechny zuby brácha.

,,Čau, co tady děláš?"

,,Přišel jsem navštívit svou sestru a něco jí nesu."

,,Skvěle, pojď dál."

,,Dobré pyžamo."

,,Hello Kitty vládne světu," zasmála jsem se.

,,Akorát bych takhle odvážně nechodil otvírat."

,,Proč?"

,,Mohl by to být někdo, kdo neví, že jsi těhotná a mohl by to prodat novinám."

,,To to jde vážně tak moc vidět?"

,,Naštěstí ještě."

,,Ta vidíš. Co jsi mi to vlastně přinesl?"

,,Výživu."

,,Kojeneckou?"

,,Ne, vitamínovou."

,,Jahody?" vyjekla jsem.

,,Taky."

,,Díky."

,,Kde je Zayn?"

,,Balí se, což mi připomíná, že od tebe něco potřebuji."

,,Pokud to není další tvůj šílený nápad."

,,Zayn mě nechce vzít do Ameriky."

,,Ten kluk začíná dostávat rozum."

,,Sklapni. Potřebuju, abys mu potvrdil, že je skvělý nápad, abych s vámi jela aspoň na dva měsíce."

,,Čili další tvůj bláznivý nápad. Proč bych to dělal?"

,,Prosím."

,,Jeden důvod."

,,Protože jsem tvoje krásná, úžasná, chytrá, milovaná, mladší sestra?"

,,Annie, ne."

,,Ježkovy oči, proč pořád ne?"

,,Není to vůbec, ale vůbec dobrý nápad."

,,Dva měsíce. Pak budu poslušně sedět doma."

,,Víš co je tvá nejhorší vlastnost?"

,,Vždycky tě překecám?"

,,Přesně, to umíš jenom ty!"