Everything For You

118. část

Tak tohle už opravdu přehání. Odejde hned pi příletu a teď je večer a ona nikde. Vážně mě to nebaví. Vím, má důvod být rozhozená, ale tohle ne. Musím něco udělat. Uspal jsem Maddy a posadil se, sám.

Osm, devět, deset. O půl jedenáct jsem se zvedl a šel hledat Annie. Nemusel jsem daleko. Seděla v baru. Kde jinde.

,,An, tady." Stoupla jsem si k ní.

,,Zayne," zasmála se.

,,Zase jsi opilá?"

,,Já? Samozřejmě, že ne."

,,Pojď." Chytl jsem ji za loket a přitáhl k sobě.

,,Ne!" Vyškubla se mi. ,,Ještě jsem nedopila."

,,Do háje pojď!" Surověji jsem s ní škubnul a táhl ji nahoru. V pokoji jsem ji posadil na pohovku.

,,Mám toho dost! Tvé chování je příšerné. Nebaví mě to. Hádáme se, ty se potom sjedeš v baru. Nezvládám to."

,,Tak si běž za tou svou nějakou blondýnou."

,,Do prdele přestaň! Tohle opravdu přeháníš!"

,,Umřelo mi dítě, chápeš to?" Postavila se přede mě.

,,Bylo to i moje dítě."

,,Nechtěl jsi ho."

Zalapal jsem po dechu. ,,Raději bych zemřel místo něj. Není pravda, že jsem ho nechtěl."

,,Prvně jsi ho nechtěl."

,,Chápu, že tě ta událost položila, ale já i Maddy jsme pořád tady."

,,Nemůžu dál."

,,Jenže mě už to nebaví! Pochop i ty mě. Nezapomeň, že to dítě nepatřilo jen tobě. Já se taky nechovám takhle! Tak se konečně vzpamatuj. Nebavíš mě!"

Najednou napřáhla ruku a ta přistála na mé tváři. Pak se rozbrečela a utíkala do druhého pokoje. Chytil jsem se za bolavé místo.Přeháníme to oba. Má vůbec cenu pokračovat? Vede to k něčemu? Vzal jsem si mobil a sedl si.

Liame, všechno je v háji.

Stiskl jsem odeslat. Právě teď mám pocit, že jsem svůj život totálně podělal.