Everything For You

106. část

Vím, že tohle nikdo číst nebude, ale stejně :D Tenhle díl jsem napsala když jsem šla do prváku na střední (jakoby osmá třída) , přesně 1. září. Úplně si na ten den vzpomínám a je to strašně krásné, protože letos po šesti letech tuto školu končím a budu se muset se vším rozloučit :(

,,Tahle se mi líbí." Ukázala jsem na jednu z postýlek.

,,Tahle?"

,,Jo, vypadá pěkně a líbí se mi ta zvířatka na konstrukci. Dala by se dát pod okno."

Zayn si vzal letáček a pečlivě ho pročítal.

,,Ty tomu rozumíš?"

,,Ehm-samozřejmě." Nahodil chytrý výraz.

,,Dej mi to a zkontroluj matraci."

,,Nejsi unavená?"

,,Já? Vůbec ne."

,,Mohli bychom si jít někam sednout."

,,Teď zařizujeme pokojíček."

,,Myslím, že je to celkem kvalitní."

,,Doufám, že bude po Maddison a bude spát sám."

,,Zapiš ji."

,,Super." Vítězně jsem se usmála.

,,A jak to vymalujeme?"

,,Modrá, zelená,bílá jenom s nálepkami?"

,,Musíš si vybrat, máme málo času."

,,Já vím, ale...co myslíš ty?"

,,Modrá a zelená. Mám nápad! Uděláme mu UFO pokojíček."

,,Miminko to nepozná a až bude starší, předěláme ho, podle toho, co bude chtít."

,,Pravda, ale doufám, že bude chtít UFO. Úplně to vidím, galaxy stěna, lust jako létající talíř."

,,Pojďme dál, koberec."

,,Modrý," řekl rozhodně.

,,Modrý?"

,,Nebo šedý?"

,,Modrý je fajn."

,,Napíšu si to a objednám ho. Liam mi musí zavolat rozměry pokoje."

,,Ještě toho tolik chybí."

,,Kočárek."

,,Ten máme po Maddy." Mávla jsem rukou.

Nakrčil obočí. ,,Už je použitý."

,,No a?"

,,Nebude jezdit v kočárku po holce, mohl by se cítit špatně."

,,Nebudeme zbytečně vyhazovat."

,,Annie, já prostě koupím mému chlapečkovi nový kočárek."

,,No dobře. Víš co? Půjdeme si sednout."

,,Už jsi unavená?"

,,Ne, máme hlad."

,,Běž s Paulem, já to zařídím s tím nábytkem, aby nám ho dovezli."

,,Máš kartu?"

,,Jasně, běžte třeba do té kavárny kousek odsud. Za chvíli přijdu."

Došla jsem k Paulovi a řekla mu, že chci jít pryč. Zase se mnou musí ochrankář. Doufám, že Zayn nekoupí něco úplně jiného.

,,Co si dáš?" zeptal se mě Paul.

,,Pomerančový džus a něco k jídlu."

,,Vsadím se, že Zayn koupí něco jiného," zasmál se.

,,Nestraš. Nejraději bych to udělala sama, ale asi by mě zabil."

,,Ne, aby tě to napadla."

,,No jo, můžu udělat krok?"

,,Chápej, že se o tebe všichni bojí."

,,Ale leze mi to na nervy, dokážu se o sebe postarat sama."

Konečně k nám přišel Zayn.

,,Přivezou to zítra."

,,Fajn, půjdeme ještě někam?"

,,Koupil bych tu barvu, ale ty můžeš jít domů."

..Půjdu, chci za Maddy."

,,Dobře, Paul tě odveze."

,,A nemohla bych..."

,,Nemohla."

,,Ach jo, půjdu domů. Zařizování nechám na tobě."

,,Jsi si jistá, že já jsem ten pravý?"

,,Máš pravdu. Mám náčrtek, jak bych si to představovala." Zahrabala jsem v kabelce a vytáhla nákres pokoje.

,,Wow! Je to úžasně namalované."

,,Studovala jsem architekturu, vzpomínáš?"

,,Tak fajn, zařídím to přesně podle tvého přání."

,,Jenom aby."

Zazubil se. ,,Znáš mě, zvládám všechno."

,,Všechno naopak."