Boy's Dream

Výmluvy

"A opravdu má tu umělou inteligenci?"

"Jo," povzdechl jsem si, protože mě jeho otázky opravdu štvaly.

"A má to světýlko na hrudi?" nedal Ned pokoj a dál mě otravoval.

"Je to reaktor. A nevím, jestli ho má. Bez trička jsem ho ještě neviděl," vysvětlil jsem mu a u toho jsem si uklidil věci do skřínky.

"Ale chtěl bys, viď?" dál si ze mě můj nejlepší kamarád utahoval.

"Nede, nech toho. Raději mi řekni, jestli jsi sehnal tu hvězdu smrti," snažil jsem se co nejrychleji změnit téma na lego, abychom se přestali bavit o panu Starkovi. A povedlo se mi to, jelikož se Ned úplně rozzářil.

"To je jasný! Dneska odpoledne to u tebe můžeme postavit," zubil se můj černovlasý kamarád. Společně jsme se vydali na oběd, na který se těším už od rána. Jídlo je moje největší vášeň. Tedy hned po skákání po budovách a zachraňování světa.

"Nevím, jestli budu moct. Možná budu muset jít na stáž," řekl jsem smutně. Opravdu mě mrzelo, že na Neda kašlu od té doby, co jsem dostal tu 'stáž' u pana Starka. Řekl jsem mu, že mě pokousal pavouk a kvůli tomu jsem i já pavouk. Vlastně to zjistil sám, když jsme měli ve škole ples a musel jsem překazit plán jednomu zlému muži. Pár dní před tím mě viděl, když jsem vlezl v masce do svého pokoje. Vůbec jsem netušil, že tam byl.

"Ne. Zakazuju ti to. Dneska jsi se mnou a stavíš lego," nařídil mi černovlásek. 

Došli jsme k okénku na jídlo a nabrali si oběd. Poté jsme si jako vždy sedli co nejdál od všech. Dnes to dopadlo tak, že jsme seděli venku na lavičce a Ned mi jako vždy vyprávěl nějaké vtipy. 

"Už dost, dost," smál jsem se a u toho jsem se málem zadusil kouskem mrkve. Chtěl jsem něco říct, ale mé pavoučí smysly zapůsobily. Skrčil jsem se, takže jsem se vyhl ráně zezadu. Rychle jsem si rozvázal tkaničku a dělal jsem, že jsem si ji šel zavázat. Jinak by to bylo všem divné. Nikdo neví, že mám perfektní reflexy.

"A hele! Pínis Parker!" ozvalo se za mnou posměšně. Zavřel jsem oči. Za lavičkou stál Flash a jeho partička. Lidi, které z celého srdce nenávidím.

"Odprejskni," zasyčel jsem a i s Nedem jsme se zvedli. Samozřejmě nás hned přešla chuť na oběd. 

"Jsi nějakej drzej ne?" zamračil se Flash a napochodoval si to s jeho gorilami za zády, přímo před nás. Všechny smysly na mě křičely, ať ho zmlátím nebo uteču. Ani jednu z těch věcí jsem udělat nemohl.

"To se ti zdá," procedil jsem skrz zuby. Ned mě začal tahat za ruku. Nechtěl, abych jako vždy odešel s monoklem. Ale já jsem se tak lehce vzdát nechtěl.

"Víš o čem se mi zdá? O tom, jak ti mlátím ten tvůj hnusný obličej," zasmál se Flash a začal se k nám přibližovat. Zavřel jsem oči a čekal jsem na ránu. Nejhorší na tom bylo, že bych ho úplně bez problému přepral. Ale bylo by to divné. Kdyby člověk jako... jako já zmlátil někoho, jako je Flash.

Před ránou mě zachránilo zvonění. Rychle jsem popadl Neda a společně jsme zmizeli do školy. Bylo nám oběma jasné, že se nakládačce po vyučování stejně nevyhneme. Teď jsme se ale museli soustředit na hodinu biologie, která na nás čekala.

Zbytek odpoledních hodin utekl rychle. Napsal jsem tetě, jestli by nás nemohla vyzvednout před školou. Bohužel zrovna pracovala, takže to nešlo. Museli jsme tedy doufat, že se Fleshovi a jeho partičce vyhneme. 

Nějakým zázrakem jsme se ocitli u mě v pokoji a obličeje jsme měli v pořádku. Ten šikanátor asi obtěžoval nějaké další oběti.

"Dostavil jsem tu část. Jak jsi na tom ty?" zeptal jsem se Neda a užíval jsem si, že si znovu můžu hrát s legem. Nebylo nic lepšího, než trávit odpoledne se svým kamarádem.

"Sakra! Já zapomněl na tu stáž!" vykřikl jsem a rychle jsem si vyndal mobil. Původně jsem se chtěl zdržet jen pár minut a pak se raději vydat do práce. 

Měl jsem jeden zameškaný hovor od Jarvise. Jo, opravdu mi volala umělá inteligence. 

"Klid. To se nic neděje," mávl rukou můj kamarád a já ho okamžitě spražil pohledem.

"Jak jako, že se nic neděle? To se teda děje! Dostanu vyhazov a pak budu muset pracovat sám a... a... Hlavně mě vyhodí! Chápeš? Už nebudu jejich součástí a všechny problémy půjdou na moje triko! Budu si muset najít nějakou jinou výborně placenou práci, kterou si nenajdu a nakonec budu sám pod mostem!" šílel jsem a během toho jsem zmateně běhal po pokoji. Ned se jen začal smát.

"Klid. Tak jim napiš, že ti je blbě a protáhla se ti škola," snažil se mě uklidnit a já nad tím opravdu začal přemýšlet.

"No-no tak jo. Ale musíš jít. Jarvis je snad všude. Ještě by nás nějak vystalkoval a já bych z toho měl obrovský problém! Pak by mě vyhodili, protože jsem jim lhal a veškerá moje důstojnost půjde pryč. Nikdo nikdy nebude chtít mít s takovou troskou, která se ze mě stane! Práci si nenajdu a skončím pod mostem!" úplně jsem se klepal a děsil jsem se vidiny mé budoucnosti.

"Nebudeš bydlet pod mostem. Prostě jim napiš a já jdu. Ty se z toho jednou zblázníš," kroutil hlavou a stoupl si. Tím ze sebe shodil pár kostek lega, které mu předtím spadly do trička. 

"Opravdu se ti za to omlouvám. Domluvím si volno a pak to lego dostavíme," smutně jsem se podíval na Neda, ale přesto jsem věděl, že volno dostat nemůžu. Protože zlo nikdy nespí.

"Tak ahoj zítra ve škole," řekl ještě můj nejlepší kamarád a odešel z bytu. Povzdychl jsem si a znovu jsem se podíval na mobil.

Pan Stark

Omlouvám se, dnes nemůžu přijít.

Zprávu jsem odeslal a rychle jsem uklidil všechno lego. Vlezl jsem si do postele a zapnul jsem si notebook, abych se alespoň mohl podívat na film. Venku už byla tma, takže jsem stejně nic jiného dělat nemohl.

Pan Stark

Jsem nemocný.

Dodal jsem ještě a film jsem pustil. Byl jsem z celého dne tak unavený, že jsem po půl hodině stejně usnul. Takže jsem nezaregistroval novou zprávu a ani to, kdy teta přišla domů.

A/N

Zdravím! Tak nový příběh je zde! Snad se vám bude líbit ♥

!♦ Děj se odehrává před IW, ale celá 'Civil War' se nestala. 'Ragnarok' právě probíhá úplně stejně, jako ve filmu. ♦!

Jaký zatím máte na příběh názor? Já vím, první kapitola je taková nic moc, ale v příští se to rozjede ♥ Budu ráda za každou hvězdičku i komentář ♥

Pokud jste na mě narazili poprvé, určitě můžete zavítat na můj profil a třeba vás zaujme nějaká moje předchozí tvorba ♥

Ještě vůbec nevím, jak často budu vydávat. Omlouvám se a snad se brzy dostaneme na 1 den = 1 kapitola ♥

Marvel_corn