"Nekřič!" napomenul jsem ho a pokynul jsem mu, ať si jde sednout vedle mě. Naštěstí tak udělal.
"Prostě jsem šel včera od pana Starka-"
"Cože?! Co jsi tam dělal?" přerušil mě Ned a já si povzdechl.
"To ti pak řeknu. Ale nejdřív ti musím vysvětlit ten dnešek. Jak jsem řekl, šel jsem od pana Starka. Po cestě domů jsem uslyšel křičet o pomoc nějakou slečnu. Šel jsem já pomoct, ale neměl jsem masku. Musel jsem to risknout. Jenže Flash mě viděl a teď to ví," vysvětlil jsem mu ve zkratce.
"Tak to je fakt problém. Co s tím budeš dělat?" zeptal se mě a já chvilku přemýšlel.
"Nevím. Doufal jsem, že mi pomůžeš ty," zoufal jsem si.
"Dneska to nevypadalo, že s tebou má nějaký problém," řekl chladně a já si znovu musel povzdechnout.
"Řekl mi, že mě zničí, pokud nebudu dělat, co mi řekne. Musel jsem se s ním dneska ve škole bavit. Nevím proč. Ale řekl mi, že zítra už se s tebou můžu bavit normálně," usmál jsem se. Můj jediný kamarád se ale stále mračil.
"Myslíš, že má něco v plánu?" zeptal se Ned a já znovu přemýšlel.
"Pravděpodobně ano, ale netuším co. Možná mi dá pokoj," pokrčil jsem rameny, ale jedno mi to rozhodně nebylo.
"Co se stalo na té párty?" zeptal jsem se a opravdu jsem to potřeboval vědět.
"Nevím. Celou dobu jsem tě neviděl. Někdo říkal, že jsi se líbal před domem s nějakým týpkem a že tě potom někdo starý odvezl v autě," vysvětlil mi a já se zamračil.
"Není starý," procedil jsem skrz zuby. I když je mezi mnou a panem Starkem věkový rozdíl, starý prostě není.
"Takže tě vzal pan Stark?" divil se a vůbec se nad mojí poznámkou nepozastavil.
"Podle všeho jo," povzdechl jsem si. Hrozně moc jsem si přál, abych ten večer nepil. Všechno by mohlo být dobré.
"A dál?" nadzvedl jedno obočí a vypadal opravdu natěšeně.
"Já nevím. Nic si nepamatuji. Ráno jsem se probudil v jeho posteli s jeho rukama kolem mého těla," přiznal jsem mu a snažil jsem se nečervenat. Neúspěšně.
"Kecáš!" vydechl Ned a měl snad větší radost, než já.
"Nekecám. Ale prý jsme se spolu nevypsali. Ráno bylo hrozně divný. Skončilo to tak, že jsem utekl do koupelny a zamkl jsem se tam. Řekl mi, že na to zapomeneme a poté někam odešel," dovyprávěl jsem mu to a znovu jsem byl smutný.
"Tak co tu ještě děláš?! Jdi za ním!" řekl zničeho nic Ned a sám se zvedl.
"Co-co?" nechápal jsem. Proč bych za ním měl chodit? Během dopoledne jsem se rozhodl, že ho nechci nějakou dobu vidět. Třeba mě to poblouznění z něho přejde.
Nepřejde.
"Musíš za nám jít! Už jen kvůli té sázce," snažil se mi vysvětlit a už mi vyndaval věci ze skříně.
"Ne-nemůžu za ním jít a-"
"Můžeš, taky tě chce. Říkal jsem ti to," přerušil mě a dal mi do ruky oblečení. Dost neochotně jsem se převlékl do černých upnutých kalhot a vzal si nové tričko. Ještě jsem si oblékl mikinu, protože venku stále bylo chladno.
"Nede já nevím-" snažil jsem se z toho vymluvit, ale znovu mě můj nejlepší kamarád vyrušil.
"Ale já vím! Prostě tam za ním půjdeš a-" začal, ale i on byl přerušen pípnutím mého mobilu. Hned jsem ho odemkl a otevřel novou zprávu.
Pan Stark
Můžeš přijít?
Musíme si promluvit.
Zprávu jsem si četl několikrát dokola a nevěřil jsem, že si se mnou chce promluvit. O čem si chce povídat?
O tom, že jsi se probudil v jeho posteli...
"Kdo ti píše?" zeptal se mě Ned a já sebou trhl. Na chvíli jsem zapomněl, že nejsem v pokoji sám. Ukázal jsem mu zprávu a počkal jsem, než si to přečte.
"No vidíš! Teď už se z toho nevykecáš. Doufám, že mi pak zavoláš a řekneš, jak to probíhalo," kladl mi na srdce nejlepší kamarád. Nic jsem mu neodpověděl, protože mi přišla další zpráva.
Pan Stark
Samozřejmě chodit nemusíš,
pokud nechceš.
"Vidíš! Nejdu tam," snažil jsem se z toho vymluvit a ukázal jsem Nedovi i tuto zprávu.
"Neblázni a jdi tam. Chce si s tebou pomluvit."
"Nechce. Napsal, že nemusím chodit," bránil jsem se. Nebyl jsem připravený na odmítnutí. Ještě chvilku jsem chtěl žít v bublině, ve které jsme spolu na těch pár chvil byli.
"Chce a konec diskuze! Jdeš buď dobrovolně, nebo tě tam dotáhnu. Tak jako tak, dneska si spolu promluvíte. Akorát se budeš trápit, pokud to nevyřešíte," už začínal ztrácet nervy a já musel uznat, že má pravdu.
"Tak dobře. Ale máš mě na svědomí," vzdal jsem se a nandal jsem si boty. Ned mě potěšeně sledoval. Ještě jsem si vzal do batohu masku a byl jsem připravený vyrazit. Ještě jsem mu spěšně odepsal.
Me
Jsem tam za 30 minut.
Došli jsme do kuchyně, kde si teta četla. Opravdu jsem doufal, že mě tam nepustí a že na mě stále má vztek za celou tu noc, co jsem zůstal u pana Starka.
"Teto? Pan Stark si se mnou chce o něčem promluvit ve Stark Toweru," začal jsem a u toho jsem se jí díval do očí.
"Tak tam jdi, ale přespáváš doma," řekla pevným hlasem, ale usmála se.
"Ale nespěchá to, klidně tam můžu zajít zítra po škole," navrhl jsem a opravdu jsem doufal, že s tím bude souhlasit. Nechci ho dneska vidět.
"Broučku, nemůžeš ho nechat čekat. Nevadí mi, když tam půjdeš dneska. Chovej se slušně a ať jsi doma před setměním," usmála se na mě a nejspíš čekala, že mi tím udělala radost. Usmál jsem se na ní falešným úsměvem, který neumím.
"Díky! Brzy budu doma," rozloučil jsem se s ní a i s Nedem jsme se vydali ven. Zabočili jsme do postranní uličky a já se začal převlékat do obleku. Jinak bych tam jel hroznou dobu. Přes domy to bude nejlepší.
"Tak hodně štěstí a pak mi nezapomeň zavolat," rozloučil se se mnou Ned, jakmile jsem přes sebe měl oblečený dres.
"Neboj, napíšu ti," odpověděl jsem mu a vyrazil jsem.
Během cesty jsem se dost uklidnil. Skákání po budovách má něco do sebe. I když jsem se snažil, abych to oddálil co nejvíc, nakonec jsem přeci jen znovu v civilním oblečením čekal na recepci.
"Pan Stark Vás očekává ve svém soukromém patře," oznámila mi milá sekretářka. Myslím, že se jmenuje Carol.
Poděkoval jsem jí a dost nervózním krokem jsem se vydal do výtahu. Přiložil jsem svoji kartu na čtečku a dost jsem se divil, když jsem měl povoleno jet i do nejvyšších pater. Tam jsem také zamířil a doufal jsem, že to zvládnu.
A/N
Moc děkuji za veškeré hvězdičky, komentáře i za přečtení ♥ Jste neskuteční ♥ Vůbec nechápu, že vás to baví ♥ Všem moc, moc děkuji ♥♥♥
Kdo viděl GoT a chce si o tom popovídat, ráda si s vámi napíšu :D♥ Napište spoiler alert a pak se o tom můžeme pobavit ♥ Nebo napište zprávu ♥
Marvel_corn ♥
ČTEŠ
Boy's Dream
Fanfiction"A já se s tebou vsadím, že se s panem Starkem nevyspíš," zašklebil se Ned a dál skládal lego. "A co když jo?" zamumlal jsem a opravdu jsem nad tím začal uvažovat. "Nevěřím, že bys to dal," kroutil hlavou Ned a šibalsky se usmíval. "Beru to." "Co?" ...