Boy's Dream

Bez zábran

"Proč jsi pil?" vyhl se otázce a upřeně se díval na silnici. Naštvaně bubnoval prsty o volant a mně to znovu připomnělo naši minulou cestu autem.

"Wade mi dal pití," byl jsem upřímný. Ani nevím, proč jsem mu to řekl. Chtěl jsem si to nechat pro sebe. Při zmínění jména sebou Tony cukl.

"Wade? To je ten tvůj přítel?" zeptal se mě chladně a pořádně si popotáhl z cigarety. Škodolibě jsem se usmál.

"Nebyl to můj přítel. Ani ho neznám," pokrčil jsem rameny a pozorně jsem si prohlížel obličej staršího.

"Tak hlavně, že jsi se s ním líbal," protočil očima a nedopalek od cigarety vyhodil z okénka. Nijak jsem to neokomentoval. Může si dělat, co chce.

"Nežárli," zasmál jsem se.

"Nežárlím," procedil skrz zuby, ale já jsem se stále usmíval. Vím, že žárlí.

"Když myslíš. Takže ti je jedno, že jsme spolu tancovali?" rozhodl jsem se pokračovat ve hře. Tony se napnul a jednou rukou si z přihrádky ve dveřích vyndal další krabičku cigaret. Dojeli jsme k semaforům, kde svítila červená. Hned toho využil a zapálil si další tyčinku.

"A je ti i jedno, že jsem se na něj tiskl?" ptal jsem se dál. Tony zavřel oči a pokračoval v bubnování prsty o volant. Věděl jsem, že je opravdu naštvaný.

"Je mi to jedno," odpověděl mi pevným hlasem, ale já věděl, že lže.

"Tak to je dobře. To by ti ani nemělo vadit, že jsme pak šli na záchod-"

"Dost! Už nic neříkej," křikl Tony a dost trhaně dýchal. Nadzvedl jsem jedno obočí, ale dál jsem to neřešil. Na semaforu naskočila zelená a pan Stark dupl na plyn. Bylo už hodně pozdě v noci, takže provoz nebyl tak hustý. 

Počkal jsem ještě několik minut, než mě to tu přestalo bavit. Odepnul jsem si pás a začal jsem si sundavat tričko. Okamžitě jsem na sobě ucítil Tonyho pohled.

"Co-co děláš?" zeptal se mě překvapeně a jeho chraplák byl znovu hrubší, než normálně.

"Nic. Je mi horko," zasmál jsem se. Znovu jsem se připoutal a začal jsem si kousat spodní ret.

"Ne-nech toho. Hned," nakázal mi Tony, ale já ho neposlechl. Začal jsem poznávat okolí a věděl jsem, že brzy budeme ve Stark toweru.

"Já ale potřebuju jet domů," oznámil jsem a myslel jsem to vážně.

"Takhle? Takhle tě mám přivézt domů? To nemyslíš vážně. Vyspíš se z toho u mě a ráno mi za to poděkuješ," řekl jen a já mu na to nic neřekl. Nechtěl jsem přemýšlet nad ránem. To se mi zdálo jako moc velká budoucnost.

"Já žiju přítomností," pronesl jsem hrdě a Tony se zasmál.

"Ty teď možná, ale já bych se rád dožil dalších dnů," pobaveně kroutil hlavou a u toho vjel do garáží. Obratně zaparkoval a vystoupil. Já se nikam nechystal. Pořád jsem seděl a čekal jsem, co se bude dít. Tony mezitím obešel auto a otevřel mi dveře.

Tony

"Tak pojď ty přítomnosti, jde se spát," povzdechl jsem si a čekal jsem, než vyleze. Snažil jsem se nedíval na jeho odhalený hrudník, ale bylo to kurva nemožné.

Po téhle větě vylezl z auta a rozešel se k výtahu. Vydal jsem se rychlým krokem za ním a opravdu jsem se mu nechtěl koukat na zadek. Ale zdálo se, že jím schválně kroutí, aby připoutal moji pozornost. 

Byl jsem na něj opravdu naštvaný. Ať už kvůli tomu, že tak nezodpovědně pil, nebo kvůli tomu, že se jen tak vykousl s cizím klukem.

Taky jsi pro něj cizí a líbání s ním ti nevadilo.

Ozvalo se moje sebevědomí, ale i tak jsem byl naštvaný. Byl jsem klidnější, že je z té párty pryč. Přesto jsem se potřeboval co nejdříve napít. To že je teď tak moc povolný, vůbec nepomáhá mojí situaci.

Cukl jsem sebou, když jsem ucítil malé dlaně na bocích. Vrátil jsem se do reality. Peter se na mě díval těma svýma krásnýma očima a já od nich nemohl odtrhnout pohled.

"Co-co děláš?" zeptal jsem se ho překvapeně. Nikdy jsem si nemyslel, že se na mě zrovna on bude tisknout. Vždycky jsem si myslel, že se mu nelíbím. Že to ani nejde, abych se mu líbil.

"Řekl jsi, že se jde spát. Tak se s tebou jdu vyspat," pokrčil rameny a přitiskl své rty na můj krk. Okamžitě jsem ucítil, jak mi tělem koluje adrenalin.

Tohle je špatně. Hodně špatně...

"Stop. Nevíš, co děláš. Možná ještě myslíš na tamtoho kluka a doufáš, že ti dám to, co on," řekl jsem rozhodným hlasem a Peter po mých slovech opustil můj krk a díval se mi do očí.

"Když jsem byl s ním, tak jsem myslel na tebe," šeptl a znovu si skousl ret. Snažil jsem se. Opravdu jsem se snažil udržet kontrolu. Jenže když ke mně přišel ještě o krok blíž a prakticky se na mě nalepil celým tělem, nevydržel jsem to. 

Zatlačil jsem do něj tak, že se brzy zády opíral o stěnu výtahu. Naposledy jsem se mu podíval do očí a znovu jsem se pokusil ovládnout svoji touhu. Jakmile si znovu skousl ret, nevydržel jsem to a konečně jsem ho políbil.

V tu chvíli jsem věděl, že jsem v háji. Že jsem tomu zase propadl. Jediné, na čem záleželo, byly jeho rty a tělo, na které jsem se více natiskl. Ruce jsem mu položil na boky a fakt, že nemá tričko, mi to rozhodně nezlehčoval. 

Ucítil jsem jednu ruku ve vlasech a neudržel jsem tichý sten. Peter se usmál a dál mě líbal. Musel jsem hned uznat, že se dost zlepšil. Možná to bylo tím, že nad tím nepřemýšlel. Nebo také tím, že se líbal s tím idiotem.

Výtah s cinknutím oznámil, že jsme na místě. Nechtěl jsem se od něho odtrhnout. Peter to naštěstí vyřešil za mě. Obmotal své nohy kolem mých boků a zavzdychal mi do úst. Chytil jsem ho za zadek a díky tomu jsem věděl, že mi nespadne. Ač nerad, musel jsem se od jeho rtů odtáhnout. Ještě bych zakopl a to je to poslední, co chci, aby se teď stalo.

Rychlým krokem s Petem v náručí jsem se vydal k ložnici. Mezitím jsem ucítil vlhké rty, jak mi okusují krk. Díky tomu jsem na rychlosti ještě přidal. Věděl jsem, že mám přestat. Že musím přestat, ale prostě to nešlo. 

Dostal jsem se do ložnice a během několika vteřin jsem ho položil na postel. Znovu jsem spojil naše rty a u toho jsem si začal sundavat tričko. Jeho teplé ruce okamžitě začaly osahávat celý můj hrudník i záda. Brzy ale své ruce přesunul k mému pásku, který začal rozepínat. A to byl ten moment, kdy jsem věděl, že opravdu musím přestat.

"Pe-pete," řekl jsem do polibku. Nijak na to nereagoval a dále se mi snažil sundat kalhoty.

"Pe-pete... Stop-stop. Musíš pře-přestat."