Pan Sta-Tony byl první, kdo se zvedl z postele. Uhnul jsem pohledem a raději jsem sledoval strop. Hrozně moc mě lákalo podívat se na jeho nahé tělo, ale nevěděl jsem, jestli je to vhodné.
Uslyšel jsem tiché bouchnutí dveří a zůstal jsem v místnosti sám. Znovu jsem začal panikařit, že jsem něco pokazil. Asi jsem nebyl moc dobrý a proto odešel. Nebavilo ho to. Možná si uvědomil, že to celé nakonec přeci jen byla blbost.
Ale co jsem čekal? Že mi řekne, že mě miluje? Pochválí mě, že jsem si napoprvé vedl dobře? Že mi dá dětskou pusu a pak půjdeme v objetí spát? Vždyť mi řekl, jak to cítí. Že mě má jen na jedno...
Trochu jsem se uklidnil, jakmile jsem uslyšel z vedlejší místnosti téct vodu. Alespoň neutekl. Jen se šel osprchovat. I tak bych byl raději, kdyby v posteli zůstal alespoň o několik minut déle. Nechtěl jsem, aby praskla bublina, která se kolem nás vytvořila.
Chtěl jsem využít čas, kdy jsem o samotě k tomu, abych se oblékl. Chtěl jsem se posadit, ale ze zadnice mi vystřelila taková bolest, že jsem raději zůstal ležet. Přetáhl jsem přes sebe peřinu a alespoň částečně jsem schoval mé nahé tělo. Zavřel jsem oči a přemýšlel jsem, jestli jsem nakonec přeci jen neudělal chybu...
Zvuky v koupelně utichly. Netrvalo dlouho a pan Sta-Tony z ní vyšel. Měl na sobě jen spodní prádlo a z vlasů mu ještě odkapávala voda. Pohled mu sklouzl na oblečení poházené na zemi a poté znovu na mě. Asi mu došlo, že jsem pod peřinou nahý. Ušklíbl se a otevřel jednu z velkých skříní, kterou měl hned naproti posteli.
Potichu jsem sledoval, jak si sedl na kraj postele a oblékal si kalhoty. Tajně jsem obdivoval každý sval, který se pohnul a znovu jsem měl potřebu prozkoumávat každý centimetr jeho těla. Tváře mi zrůžověly, když jsem si všiml jemných škrábanců na jeho zádech. Asi jsem se nechal víc unést, než jsem si myslel.
"Co na mě tak koukáš?" vrátil mě zpět do reality chraplavý hlas. Cukl jsem sebou a cítil jsem, že mi tváře přímo hoří. Právě mě chytil, jak tajně slintám nad jeho tělem. Tvář jsem si schoval do dlaní. Bylo mi tak hrozně trapně.
Postel se prohnula a znovu jsem ucítil otupující bolest v dolních partiích. Brzy jsem ucítil mentolový dech na prstech, ale stejně jsem dlaně ze svého obličeje nesundal.
"Pete? No tak," zasmál se Tony a jemně mě pohladil po krku. Okamžitě mi proběhl mráz po celém těle. Přesto jsem si obličej schovával.
"Nenuť mě sundat z tebe tu peřinu," šeptl mi do ucha a následně mi skousl ušní lalůček. Kdyby jen věděl, co za výbuchy v těle mi každým tímhle gestem způsoboval...
Opatrně jsem sundal dlaně z obličeje a zadíval jsem se do oříškových očí. Tony se usmíval a pohled mu tikal po celém mém obličeji.
"Řekneš prosím něco? Pořád mlčíš a já mám strach, jestli ti něco není," šeptl a opravdu měl v hlase obavy. Nebo je opravdu dobrý herec.
"Nevím, co mám říct," dostal jsem ze sebe a také jsem si prohlížel jeho obličej. Líbil se mi každý rys jeho tváře. Tento muž je opravdu nádherný. Živé ztělesnění krásy.
"Proč si mě pořád tak prohlížíš?" znovu se pousmál a troufl jsem si říct, že to je jeden z jeho pravých úsměvů.
"Protože jste- Protože jsi nádherný," šeptl jsem a znovu jsem ucítil horkost ve tvářích. Tony se ušklíbl a znovu mě pohladil po tváři. Tentokrát sjel ukazováčkem až na mé rty a já se otřásl pod tím dotekem.
"Nechápu, jak jsem si mohl myslet, že si od tebe můžu držet odstup," vydechl a mně se z jeho hladového pohledu tajil dech.
"Ehm... A jak-jak dlouho... Ehm..." nedokázal jsem se zeptat nahlas. Naštěstí mě pochopil.
"Líbíš se mi od té doby, co jsi si sundal tu tvoji sexy masku," šeptl a já znovu zčervenal. Ale obličej jsem si už neschovával. Přišel bych pak o výhled na tu jeho dokonalou tvář.
Zvedl jsem ruku a jemně jsem se dotkl jeho brady. Okamžitě sebou cukl a odtáhl se. Přestal se opírat jednou rukou vedle mé hlavy a přestal mě věznit pod svým tělem. Sedl si na kraj postele a nic neříkal. Vůbec jsem nechápal, co se stalo. Hrozně jsem se bál a nadával jsem si do blbců. Stačilo odolat a nedotýkat se ho... Ale proč se mě on dotýkat může a já jeho ne?!
"Asi-asi bys měl jít domů. Teta bude naštvaná, že jdeš pozdě," oznámil mi a znovu byl chladný. Vůbec to nevypadalo, jako bychom spolu před několika minutami spali. Znovu to byl ten egoistický miliardář, který mě tolik děsí a zároveň se mi tak moc líbí. Byl mi zase tak moc daleko...
Kývl jsem a začal jsem rychle mrkat, abych zahnal štiplavé slzy. Znovu jsem si myslel, že se zachová jinak. Že spolu usneme v objetí a zítra si dáme snídani do postele. To jsem já a ta moje očekávání. Chce mě jen na sex a já si to musím začít uvědomovat. Ubližuji si sám. On mi to řekl jasně.
S bolestným syknutím jsem se posadil. Zadek jsem měl v jednom ohni a znovu mi to připomnělo, že mě pan Stark jen využil.
Chtěl jsi to taky. On za to nemůže.
Přemýšlel jsem, jak se mám obléct, když se ani nemůžu pohnout. Tony si povzdechl a oblečení mi podal. Pokusil jsem se o vděčný úsměv a nevím, jak moc jsem byl úspěšný.
Oblékl jsem si tričko a hned jsem se cítil lépe. Chtěl jsem se co nejrychleji obléct a co nejrychleji utéct, abych se mohl Nedovi vyplakat do ramene.
"Omlouvám se. Nevěděl jsem, že to bude takhle bolet a že budu takhle neschopný," zašeptal jsem potichu a pomalu jsem si pod peřinou začal oblékat spodní prádlo. Miliardář se na mě nechápavě podíval.
"Minule to nebolelo?" nadzvedl jedno obočí a nadzvedl jeden koutek úst do úšklebku. Snad nikdy nepochopím, proč tak rychle mění nálady.
Mlčel jsem a pohled jsem zapíchl do země. Myslel jsem si, že ví, že byl můj první...
"Pete?! Kurva... Bylo nějaké minule?!" zvýšil na mě hlas. Zakroutil jsem hlavou a tvář jsem si schoval do dlaní. Snažil jsem se schovat slzy, které se konečně dostaly na povrch.
ČTEŠ
Boy's Dream
Fanfiction"A já se s tebou vsadím, že se s panem Starkem nevyspíš," zašklebil se Ned a dál skládal lego. "A co když jo?" zamumlal jsem a opravdu jsem nad tím začal uvažovat. "Nevěřím, že bys to dal," kroutil hlavou Ned a šibalsky se usmíval. "Beru to." "Co?" ...