Zpoutání [Dokončeno]

10.

Vyhrnul mi tričko a holýma rukama promačkával podbřišek. ,,Ne dost, to bolí " zakňučel jsem a schoulil se do klubíčka. Doktor se zvedl a šel zapsat do počítače můj stav. ,,Nedokážu říct, co mu je, ale dám vám papír na ultrazvuk."

,,Děkujeme, pojď Niki" chytil mě pod paží a zvedl do náruče. Cítím se jak přerostlé mimino. Příjde mi, že mu přidělávám jen starosti, musí se o mě starat a já na něj jen syčím a škrábu ho.

Vešli jsme do čekárny na últrazvuk, kde sedělo pár lidí. Jeden pán na mě hodil nenávistný pohled, víc jsem se přitisk k Nateovi, ocásek jsem kolem něj obmotal a uši stáhl ,,V klidu, tady ti nikdo neublíží"

Nahlas se zasmál a posadil se na židli hned vedle toho pána.....to udělal schválně?
Nahlas jsem začal kňučet a zatasil drápky do jeho mikiny. ,,Co blbneš? Uklidni se."

Naplno jsem se rozbrečel ,,ale noták..."
Konejšivě mě pohladil po vláskách, a hned přejel na ouška, které mnul mezi prsty.

Momentálně mi bylo jedno, že by to ve mě mohlo vyvolat nepříjné pocity v rozkrou, ale jsem rád, že se mě snaží jakkoliv uklidnit.

Ze dveří vyšla sestřička ,,Pojďte" Koukla na mě a mile se usmála. Nate se se mnou zvedl a chystal mě předat sestřičce, zasyčel jsem a vycenil na ní zuby. ,,Niki neboj se, paní zjistí co tě bolí"

Přikývl jsem a otočil se na sestřičku, která ke mě natahovala ruce. Uvolnil jsem se a Nate mě předal sestřičce, na nic nečekala a rozešla se semnou do ordinace.

Položila mě na lůžko a vyhrnula mi tričko a trochu stáhla kalhoty. ,,Teď se nelekni, namažu ti na bříško studivý gel" natřela mi na břicho trochu gelu, cukl jsem sebou, protože to opravdu hodně studělo.

Nějakým přístrojem mi začala jezdit po bříšku a tak rozmazala gel. Koukala se na obrazovku před ní a nespokojeně kroutila hlavou.

Dostal jsem strach, velký strach. Do očí se mi opět nahrnuly slzy a celý jsem se rozklepal.

Zvedla se a ubrouskem mi utřela bříško celé od gelu, stáhla mi tričko a pomohla zapnout mírně stažené kalhoty.

Vzala si mě do náruče a rychlím krokem mířila ke dveřím, které rozrazila a doslava se mnou běžela k Nateovi stojící u automatu.

,,Musíte na ambulanci, hned!"