64.

1.7K 128 5
                                    


,,Co to je?" propálí mě pohledem.
,,J-já-" ,,To tě tak vykrmil? Tak to budu muset spravit. Kočičí žrádlo už mám nakoupený" Ne, já teď potřebuji jídlo kvůli miminku! Výživu a ne sajrajt, co v nich je. ,,Ale já potřebuji lidské jídlo"
Řeknu odhodlaně, ale než mu stihnu říct o miminku, tak mi zadělá pusu a pokračuje v polibcích až k lemu boxerek.

Bojím se o miminko, co když potratím a nebo se narodí mrtvý? Chtěl bych abychom byl štástná rodina, ale pořád se musí něco dít. Můj pláč se zesílí a s ním i třes mého těla. Zvedne hlavu od mého podbřišku a dlaní se opře o bříško. Nahlas vykřiknu a strachem o dítě se mu vyškubnu a odlezu na druhou stranu auta.

,,J-já čekám dítě ty debile!" zařvu a vycením zuby. Chvíli na mě hledí, ale pak se rozesměje. ,,T-to ti k-kdo nakecal?" řekne mezi nádechy.
Buď jsem to teď nepochopil, ale vypadá to, že o hybridech nic moc neví. ,,Nikdo mi to nenakecal, viděl jsem to na vlastní oči u doktorky na monitoru." nechápavě mňouknu.

Po chvíli se dosměje a v klidu posadí vedle mě. To ho ta nadřazenost rychle přešla. ,,Jestli je to tak jak říkáš, mohl bych tě prodat za dvounásobnou cenu" zasněně koukne bokem. ,,J-já, ale patřím Nateovy a to právem!" nenechám se jen tak prodat ,,Koupit si tě nemohl, no te je až moc mladý, takže tě našel na ulici, že je to tak?." ,,Jeho strýc mě chytl a dal za mě několik desítek tisíc dolarů aby mě mohl vlastnit." ,,a co tím pádem děláš u něj" vytáhne cigaretu a zapálí si ,,můj bývalí pán spáchal sebevraždu a tak Nate zdědil barák i se mnou" dopovím, ale hned na to se začnu dusit kouřem. To není pro dítě dobré.

Nedopalek dá do malé přihrátky mezi přední sedačky a z poza sebe vytáhne lano. ,,Teď tě znova svážu a až budem doma pořádně se umyješ, hned ráno jedem na aukci" kopal jsem, škrábal a kousale, ale i přes to mě svázal a za pár minut stali před mím bývalým domovem.

Hodil si mě přes rameno, ale hned jak jsme vešli do domu zpomněl jsem si na mamku. ,,Mami!" rozkřikl jsem se do prázdné chodby.
,,Ta tady není, už dobré dva roky, rozvedli jsme se.... A to všechno kvůli tobě ty stvůro!" praštil se mnou o zem a já upadl do bezvědomí.

Zpoutání [Dokončeno] Kde žijí příběhy. Začni objevovat