70.

1.7K 133 4
                                    


Oba si necháme připnout vodítko a pomalou chůzí vyjdem na ulici. Jemný větřík si pohrává se srstí na mém ocásku a lehce s ním houpe do stran.
Když zabočíme a přejdem přes přechod, nemůžu si všimnout velké brány a cedule vítající do městského parku.

Párkrát škubnu za vodítko abychom si trochu pohli. Matty pořád nervózně přešlapuje a už několikrát málem narazil do kolemdoucích. Sebastian nevypadal, že by ho to nějak zajimalo, tak s pohledem upřeným do mobilu rozepne vodítka. ,,Můžete na prolízačky a k rybníku. Dál ne." posadí se na lavičku vedle fontáky a znova se zahledí do mobilu.

Rozejdu se k houpačkám a z nich potaji sleduju Mattyho, který si to kráčí za keř. Chová se fakt divně. Jde cítit kam se pohnu, až je mi na zvracení. Je té vůně moc, znepokojuje mě. Radši to půjdu říct Sebimu, už je to k nevydržení.

Počkám, až se dohoupu a rozeběhnu se k lavičce. ,,Copak se děje?" zeptá se hned jak mě uvidí. ,,J-já nevím. Najednou ho všude cítím a-a nevím co dělá za tím k-keř...." ,,A kdo?" skončí mě do řeči ,,Matty! Dneska se chová strašně divně a když jsem se převlíkal koukal na mě." celý se rozklepu a je mi do pláče. ,,Tak si tě jen prohlížel. Nikdy jiného neka neviděl, teda až na ty v útulku." Ne.... On mě vůbec nechápe!
,,a-ale on se na mě koukal stejně jako Nate, když-k-když" rozbrečím se úplně. ,,Když ses svlékl před ním." dopoví moji myšlenku a konejšivě mě pohladí. Jen přikývnu a trošku zčervenám.

,,Kurva!" najednou se vymrší z lavičky a rozeběhne se ke keři. Asi mu všechno došlo, ale mě ještě ne. Vydám se za ním, ale když se přiblížím zaslechnu hlasité kňourání. Popojdu trošku blíž a hned vidím Sebiho, který v náručí drží vzpírajícího se Mattyho.
,,Niki nechoď sem" řekne rázně, ale mě zvědavost nedá a příjdu až k nim.
,,Kurva Nikolasi, dostal  rut, tak odejdi nebo tě přefikne." Rut? Já myslel, že je omega. T-tak proto mi tak krásně voněl a vysvětluje to jeho ochranářské sklony vůči mě. Tak proč mi při rutu jeho pach lezl na nervy? Asi protože jsem těhotný.... Maličko zmateně se rozejdu zpátky k lavičce, kde si sednu a počkám až ho Sebi zkrotí.

Zpoutání [Dokončeno] Kde žijí příběhy. Začni objevovat