Zpoutání [Dokončeno]

8.

,,Moje mínus? To nechápu" skřivil jsem obočí a naklonil hlavu na stranu.
,,Může se někdy stát, že ti nekoupím věc, kterou budeš chtít nebo tě nebudu brát sebou na výlet do zahraničí, ale když budeš hodný kocourek tak tě budu rozmazlovat jak nejvíc to půjde."

Usmál se a pohladil po oušku, které jsem automaticky stáhl ,,co jsem ti říkal, neboj se mích ani cizích doteků." Řekl s vážnou tváří a já narovnal ouško tak aby se ho dotknul.

Pomalu mi hladil ouško, pak přejel na moji tvář, kterou chytil do dlaní a zvedl nahoru tak abych se mu koukal přímo do očí.
,,Jsi nádherný" Usmál se a jednou rukou mi sjel na záda a pomali se blížil k ocásku, který pohladil.

Měl jsem co dělat abych nezačal syčet a cenit zuby jako výhružku před kousnutím nebo škrábnutím.

,,Copak jseš tak napnutý, uvolni se"
To se mu lechce řekne, jemu nikdo nesahá na citlivá místa. Navíc se mnou dotyky na ouška a oces dělaj to co bych teď úplně nechtěl.

Naposledy mě pohladil po ocásku, zvedl se a mě vzal sebou do náruče. ,,Nechceš se jít podívat ven? Už tam není takové vedro"

Rozzářila se mi očka, tři roky jsem neviděl slunce, trávu a stromy. ,,Strašně moc" Vypískl jsem a chytil ho kolem krku.

Přišli jsme ke vchodovým dveřím a Nate je začal pomali otevírat. Když mi studený vítr pohladil tvář nahrnuli se mi slzy do očí.
Čerstvý vzduch se mi nahrlnul do plic a já poprvé v životě ucítil jak se mi otevřeli plícní komůrky.

Nate se se mnou rozešel ke stromu, který je uprostřed jeho zahrady a posadil se na zem.
,,Chceš si sednout do trávy?" ,,Ano prosím." Zaradoval jsem se a začal sebou škubat ,,ale jen na chvilku, mohl bys nastydnout"

Položil mě do trvávy a já po dlouhé době cítil jemnou trávu jak mě lechtá na ocásku. Utrhl jsem kytičku, která rostla vedle mě a podal jí Nateovy. Ten jí s úsměvem přijal a zasunul mi jí do vlásků. Nahlas jsem se uchechtl a zakoukal se na oblohu, na které nebyl ani mráček.