Zpoutání [Dokončeno]

3.

Chytil jsem jeho ruku a začal mu jazykem čistit rány aby se nezanítily.
Zvedl jsem hlavu a pustil ruku na náznak, že mám hotovo. Čekal jsem pohlavek a nadávky, ale on byl ticho.

Na tváři mu hrál upřímný úsměv.
,,O-omlouvám se pane j-já nechtěl" kníkl jsem a sklopil uši ,,neomlouvej se, mohlo mě napadnout, že na to nejsi zvyklí. "

Vstal a šel k poličce, kterou má hned vedle televize a vzal z ní nějakou krabičku. Položil jí na stolek a otevřel. Pomalu na stůl začal pokládat obvazy, náplasti a mastičky.

Rozeběhl se do vedlejší místnosti kde něco chvilku hledal a pak jsem uviděl jak v ruce nese čisté prádlo a položil ho vedle lékárničky.

,,Teď tě vezmu a odnesu do koupelny kde tě umyju"
přikývl jsem a natáhl k němu ruce. Vzal mě do náruče jako pírko a posadil na pračku. Mezitím co napouštěl vanu jsem si všiml, že od té doby co jsem neko se mi zastavil růst a mé vlasy už nejsou hnědé, ale
bílé stejně jako ocas a ouška. ,,Copak se tak prohlížíš" uchechtl se a podal mi zrcátko. Zarazil jsem se, jedno oko mám modré a druhé žluté, zuby špičatější a jazyk drsný stejně jako kočka.

Zastavil kohoutek a přišel ke mě, je tak o dvě hlavy větší jak já.
Vzal mi zrcátko a usmál se ,,není na tobě nic zvláštního, jsi krásný kocourek"

Chtěl mě pohladit, ale odtáhl se ,,svlékni se a já tě položím do vany" přikývl jsem ale ani se nehnul. ,,Chceš pomoct?" přikývl jsem a ucíti jak chytl lem mého roztrhaného trika a pomalu mi ho sundal. Prohlédl si moje rány po biči a zakroutil nad tím hlavou ,,neboj už na tebe nikdo cizí nešáhne"

Chytil lem mích kalhot a pomali mi je stáhl
i s boxerkama, zrudl jsem a obmotal si huňatý ocásek okolo rozkroku. Vzal mě do náruče a položil do příjmně teplé vody.