Double Trouble HP-FF

Reparifors

"Ano." Odpověděla na mou otázku.

V hlavě mi začaly běhat miliony otázek.

Kdo je na hradě rodina s Malfoyem? Koho jsem zradil? Kde ji najdu? Je z havraspáru, nebo to byla jen léčka?

Nevěřil jsem, a pak mi vše začalo dávat smysl.

Je to ona, Kasey. Proto tolik věděla o metamoromázích, proto jsem ji viděl s Malfoyem. To ona mě zachraňovala, to ji jsem v ten večer líbal. Jak jsem si nemohl všimnou, že se jí stále mění barva vlasů?

Z mého přemýšlení mě však vyrušil hlasitý křik Malfoye. Zakryl si uši dlaněmi a klesl k zemi. Rival, nerival, okamžitě jsem k němu kleknul a snažil se mu pomoct.

"Malfoyi! Co se děje! Hej!"

"Už je čas." Zaslechl jsem jak potichu stále opakuje jednu větu. "Už je čas."

"Na co? V čem je problém? Co ti je?" Třásl jsem s ním ale jako by byl v tranzu.

Z čista jasna zvednul hlavu a zakřičel: "Už je čas! Přijdou si pro nás!"

Pohled mi spadnou na jeho ruku, kde měl stejnou jizvu jako Kasey. Ta byla teď vystouplá a téměř zčernala.

"Najdi ji, prosím. Hned." řekl poněkud tichým hlasem.

"Cože?" Požádal jsem ho o zopakování, toho, co řekl.

"Najdi ji!"

Po doslovném zařvání těchto dvou slov jsem se rozběhl ke koleji. Poněkud překvapivě však k té zmijozelské.

Obraz se na mě podíval a chtěl jít zase spát, já ho však nenechal.

"Ne!! Zavolej někoho! Kohokoliv z této koleje! Toho... třeba Zabiniho!"

"A proč bych ti měl sloužit? Jsi pouhý Zrzavý Weasley."

"Jde o život."

"O tvůj? Pochybuji." Pokračoval obraz v rozhovoru.

"O život Draca Malfoye." Odfrkl jsem.

Výraz obrazu se okamžitě změnil a do minuty se předemnou otevřel a za jím stál rozespalý Zabini.

"Weasley?! Vzbudil jsi mě kvůli Weasleymu?!!" To už nikdy neudeláš jasné?"

"Ne! Počkej prosím! Jde o Draca."

"Co s ním je?" Okamžitě změnil tón hlasu

"Pán zla volá své následníky. Malfoy je skoro bez života, leží na chodbě u sochy tříoké čarodějnice. Takhle po celém hradě může být hned několik takových."
"Ať obrazy vzbudí profesory a Brumbála."

Netrvalo to ani 2 minuty a už jsem slyšel kroky. Já ale musel najít někoho jiného.

"Zvládneš to vysvětlit, že ano?"

Zabini mi jen pokývl na souhlas a já se vydal zpět na party.

Běžel jsem, co mi nohy stačili a ikdyž jsem byl opilý snažil jsem se vzpamatovat. Přece jenom, jde o ni.

Po docela dost krátkém čase jsem se nacházel před dveřmi do pokoje, odkud vycházel hluk.

Vtrhl jsem dovnitř a všechny pohledy okamžitě padly na mě, až na pár vyjímek z balkónu. Ti se sklápěli k sedící osobě.

Svůj pohled jsem zaostřil a uviděl George a Olivera. Rychlým krokem jsem se vydal na balkón a rozrážel dav, abych se jim dostal co nejblíže.

"Kde je Kasey?" Zeptal jsem na otázku, na kterou jsem okamžitě dostal odpověď. Sklopil jsem pohled a tam seděla, opřená o zdi bradavického hradu.

"Jste blázni?! Jak dlouho tu je?" Přiložil jsem jí ruku na čelo. "Je prochlazená!"

"Může to být tak 15 minut?" řekl Oliver

"Co?!" Vyjekl jsem na ně úplně vyděšeně.

Vzal jsem ji do náruče a položil na pohovku, odkud jsem všechny nejdříve odehnal. Přikryl jsem ji dekou, sedl si vedle ní a hladil  ji po tváři. Vzal jsem její ruku do té své a začal si ji prohlížet. Na stejném místě jako u Draca se nacházela jizva tentokrát v černé barvě.

Zamyšleně jsem z ní nemohl spustit oči, když v tom mě to napadlo.

Začal jsem prohledávat všechny své kapsy ale to co jsem hledal jsem nenašel.

"Hůlku." Otočil jsem se na George. Začal ji okamžitě hledat ale nebyl rychlý, tak jsem přidal na hlase. "Hůlku!" Zakřičel jsem na svého bratra.

Konečně ji našel a podal mi ji.

"Reparifors." Pronesl jsem kouzlo a moje hůlka směřovala na její jizvu.

Pomalu se do hůlky dostávala černá magie a jizva získávala čím dál více svůj obyčejný vzhled.

Kasey se neuvěřitelnou rychlostí posadila a zmateně a vyděšeně koukala kolem sebe. Zrychleně dýchala a neustále trhala hlavou. Chytil jsem ji za tváře a sledoval její duši skrz ty přenádherné oči. Stále se ale neuklidňovala, a to mě začínalo děsit. Všichni nás v ten moment sledovali. Nevěděl jsem, co dělat. Pořád jsem opakoval, že je vše v pořádku a prosté utěšování pšššst.

Nevydržel jsem to a prostě to udělal, políbil jsem ji. Políbil jsem ji přede všemi našimi kamarády.

/*