Double Trouble HP-FF

Den D

Dnes byl den D, dnes se to mělo stát. Vánoční ples. Všude byly pověšené různé ozdoby a já obdivovala každou věc se zimou, protože ji naprosto miluji. Podívala jsem se z okna a uviděla obrovskou nadílku sněhu. Byla jsem konečně šťastná, že už je tu zase ten jemný bílý prašan.

Jen v tričku a kalhotách jsem vyběhla ven z hradu a doslova skočila do sněhu. Dvojčata, kteří si mě museli všimnout, běželi za mnou.

"Rosierová, co tu děláš jen v tričku?" zeptal se patrně George.

"Nevím. A proč se ty válíš ve sněhu Georgi?" zmateně se na mě podíval ale jakmile jsem ho také shodila do sněhu došlo mu to. Smáli jsme se a já se provokativně podívala na Freda. Chtěl mi utéct ale to jsem nemohla dopustit.

Na poslední chvíli jsem ho chytila za konec trička a stáhla ho do závěje. Rychle jsem se z ní vyhrabala a utekla jim, než si zkusili něco dalšího. Doslova jsem do sebe hodila snídani a na odreagování si opět šla malovat.

Pro notes jsem si skočila do pokoje a po cestě na určené místo jsem se ztratila. Nakonec jsem se dostala do nějaké otevřené věže, posadila se na její kraj a začala malovat obrysy daleké krajiny.

Bylo půl druhé, když jsem zrovna dokončila svůj další kousek. Přišla jsem do Velké síně s notesem nalepeným na mé hrudi a sedla si skoro k prázdnému stolu. Jídlo tu ještě bylo, takže jsem něco snědla a pak už se vydala do pokoje, protože čas mě nesměrně tlačil.

Bylo půl 4 a mě zbývali 3 hodiny na nachystání mé maličkosti. Holky kolem mě pobíhaly a nevěděly co prvně, a tak jsem se chytila příležitosti a zabrala koupelnu.

Po osprchovaní jsem si usušila vlasy a pak si udělala make-up. Zbýval účes, obléct si šaty a měla jsem hotovo.

Zkoušela jsem různé účesy ale žádný mi úplně neseděl. Další hodina pryč. Vzpomněla jsem si, jaký měla účes moje mamka na jejich svatebních fotkách a představila si ho na sobě. Otevřela jsem oči a věděla, že tohle je to pravé ořechové.

Byl to velmi jednoduchý účes ale efektivní. Vrchní polovina vlasů byla spletená a spodní polovina byla jen tak rozpuštěná. Zkontrolovala jsem čas a zjistila, že za 15 minut začíná ples. Všichni už byli pryč ale já samozřejmě ne.

Oblékla jsem si šaty, teď už jsem věděla k čemu mi jsou a pak různými chodbami, které jsem znala z plánku, si krátila cestu. Chyběli tři minuty a já stála před posledními schody a byla hrozně nervózní.

Nakoukla jsem a uviděla Viktora, jak se rozhlíží, kde jsem. Konečně jsem v sobě našla odvahu a pomalými kroky scházela schody. Mnoho studentů si mě prohlíželo a nějací z nich měli i otevřenou pusu.

Viktorův pohled konečně padl na mě a jeho koutky úst se zvedly do obrovského úsměvu. Schody jsem sešla a teď nervózně stála vedle Viktora. Chytil moji ruku a poté ji políbil. Nepatrně jsem zamávala na Harryho a on mě sledoval jako kdybych byla nějaká vznešená princezna.

Zařadili jsme se těsně za Fleur a čekali, kdy budeme moct vyjít a zatancovat si první tanec.

"Jsi překrásná." řekl a podíval se na mě. Také jsem na něj otočila pohled a naše oči se setkaly. V těch jeho tmavě hnědých nekonečných teď ležely miliony jiskřiček, které čekaly na vypuštění. Tuhle chvíli jsem nikdy nechtěla ukončit ale museli jsme, protože se otevřely dveře a my šli přímo na parket.

Procházeli jsme kolem většiny studentů z celého hradu a já viděla, jak každý šeptá mé a Viktorovo jméno a ukazují si na nás. Konečně jsme byli na parketě a moje tréma ještě nabila na síle.

Profesor Kratiknot zaťukal ukazovátkem o stojan na noty a mezi tím si mě Viktor přitáhl blíž k sobě. Všechna nervozita ze mě okamžitě spadla. Usmál se a dal mi ruku kolem pasu.

Hudba se ladně ozývala v celé velké síni a my jako jeden tancovaly do rytmu. Cítila jsme se s ním jinak. Cítila jsem jako by on byl jiný, vyjímečný. Po chvíli se k nám začali přidávat profesoři a studenti a nakonec jsem uviděla i Draca, kterého na parket vytáhla Pansy.

Tancovaly jsme bez přestávky dalších pár písniček a pak si museli dát pauzu, protože jsme oba byli udýchaní. Rozhlédla jsem se po místnosti a uvědomila si, že je všechno naprosto stejné, jako v mé kresbě. Znovu se objevila moje zděděná schopnost. Viktor byl u baru s Dracem, George tancoval s Hermionou... ale něco chybělo.

Zavřela jsem oči, a pak ucítila lehký vítr, který mi profoukl vlasy."

"Smím prosit?" zeptal se už mě moc dobře známý hlas. Oči jsem otevřela a "nečekaně" uviděla Freda.

"Proč ne?"

Písnička byla rychlejší, takže jsme na ni nemohli tancovat ploužák a mě se ulevilo. Chytil pevně mou ruku a dotáhl mě na skoro plný parket. Písnička najednou skončila a já věděla, co teď nastává. Z rychlé velmi energetické hudby se stal ploužák.

Chtěla jsem odtamtud zmizet, dokud ještě můžu ale bylo moc pozdě. Fred mě chytil za pas a přitáhl si mě blíž. Nemějte mi to za zlé, já ho mám pořád ráda, dokonce jsem ho i milovala, celých 5 let ale teď jsem se cítila jinak. A za to může jen jediný člověk.

Usmála jsem se na Freda a obmotala mu moje ruce kolem krku. Hlavu jsem měla položenou na jeho rameni a nechala se unášet rytmem hudby. Opět jsem ucítila jeho známý parfém.

Přemýšlela jsem. Byla jsem tak moc zmatená z toho co se děje. Miluji Freda ale objevil se někdo jiný, někdo, kdo mě dělá šťastnou a to ještě víc než on.

Náš tanec skončil. Podívala jsem se mu do očí a pak mu zamávala rukou, že už musím jít. Sotva jsem přiběhla k Viktorovi z pódia se ozval profesor Kratiknot. Něco mluvil do mikrofonu a až přestal, tak teprve začal masakr. Místo ladné hudby místností proudil Rock a já se neuvěřitelně dobře bavila.

/*