Double Trouble HP-FF

Odhalení?

Podívala jsem se na hodiny pověšené v místnosti. Bylo za 5 minut 9 večer a já byla připravená. Procházela jsem chodbou a už z dálky slyšela hudbu a hluk. Otevřela jsem dveře do velkého pokoje, kde už party probíhala v plném proudu.

"Kasey!" Zakřičeli dvojčata zároveň.

Fred se následně podíval na hodinky a pokývl na souhlas. Bylo přesně devět.

Vkročila jsem do místrnosti a George už mi podával mou oblíbenou hihňavou vodu s tonicem. Usmála jsem se na něj a s jeho rukou kolem mých ramen jsme procházeli až na balkón.

Bylo tu krásně. Mrazivý dech zimy mě štípal do těla ale i přesto jsem si sedla na římsu onen balkónu. Z kabelky jsem si vyndala krabičku doutníků, jeden si strčila mezi rty a druhý mému momentálnímu společníkovi. George pohotově vytáhl hůlku a malým plamínkem mi doutník zapálil stejně jako jeho.

Pohled mi spadl na Freda. Stál opřený o zeď a sledoval každého, kdo přišel dovnitř.

"Je nějaký jiný dneska." Odpověděl mi George potom co si všiml, že jsem se na něm zasekla pohledem.

"Proč myslíš?" Zeptala jsem se zaujatě.

"Jako by mu dnes přálo štěstí."

Tahle odpověď mě okamžitě zarazila. Jen náhoda nebo našel moje lahvičky s tekutým štěstím?

Nepila jsem se svého drinku a sledovala dění kolem sebe. Teď mi zrovna pandul pohled na Olivera, který si povídal s pár lidmi z famrfpálového týmu. Jako by vycítil, že ho pozoruji, jelikož se na mě v momentě podíval. Potáhla jsem si z doutníku, ucítila višňovou chuť v ústech a vyfoukla dým kouře. Řekl hloučku kolem něj pár dalších slov a pak se rozešel mým směrem.

"Ahoj Kase. Jsem rád, že tu jsi. Pořádně to tady musíš rozjet." Přivítal mě objetím.

Poukázala jsem na doutník a nabídla mu jeden z krabičky. K mému překvapení si jeden vzal a hůlkou si ho zapálil, jako my dva před chvíli. Hned po prvním nádechu se zakuckal a já se neudržela a začala se smát.

"To nemůžeš tahat do plic. Jsou to doutníky, ty se nešlukujou." Pronesla jsem mezi mým záchvatem smíchu.

Naše konverzace probíhala ještě nějakou chvíli. Opět jsem se podívala na Freda jak stále kouká na dveře a mně okamžitě došlo na co tak marně čeká.

"Omluvíte mě pánové?" Típla jsem doutník a přemýšlela jak to udělat. Jak Freda nezklamat a nenechat na holičkách.

Zašla jsem až k ke stolu s alkoholem, kde momentálně nikdo nebyl, vytáhla hůlku a lehce s ní mávla. Na hrdle Fredova kelímku s pitím, který držel se začaly objevovat písmena. Fred stále sledoval dveře a tak jsem rychle schovala hůlku a do mého prázdného kelímku si začala lít alkohol.

Jeho pohled momentálně spadl na kelímek, když se chtěl napít a oči mu začali hltat každé napsané slovo.

Jsem tu Frede, najdi si mě.

Na rtech se mu okamžitě objevil obrovský úsměv a začal se rozhlížet po místnosti. Sklidila jsem pohled a periferním vidění sledovala jak jde za klukama na balkon.

"Je tu! Ona je někde tady." Doslova se rozprskl štěstím.

"Tak proč tu tak blbě stojíš? Jdi ji najít sakra!" Odpovedel mu nadšeně George.

Rychle jsem do sebe kopla panáka ohnivé whiskey, zneviditelnila se a sledovala Freda. Prohlížel si každou holku v místnosti a doufal že uvidí nějakou novou tvář. Sledoval jednu dívku, kterou jsem já nikdy neviděla. Musel si myslet, že je to ona. Prohlížela jsem si ji od hlavy až k patě, když v tom do mě někdo narazil. Otočila jsem se a uviděla ho tam stát se zaraženým pohledem.

"Ty jsi přece jen přišla. Nebo jsem musel narazit do ničeho." Zasmál se. Miluju, když má radost.

"Ano jsem tu." Také jsem se zasmála.

"Ukaž se mi, prosím." Byl naprosto poblázněný.

"Dej mi chvilku, teď jsem přišla. Sejdeme se za 5 minut na balkóně " Odpověděla jsem mu.
Ještě víc se rozzářil a pokývl na souhlas.

Moje srdce začalo hlasitě bušit a já měla strach. Z čeho? Sama jsem popravdě nevěděla. Kopla jsem do sebe ještě jednoho panáka, zašklebila se nad jeho chutí a šla na balkón. Zviditelnila jsem se a poté si vlasy obarvila na zeleno-černou. Ještě jsem mávla hůlkou a změnila si outfit. Už jsem ho viděla přicházet a naposledy jsem se zneviditelnila.

"Jsi tu?" Pronesl do ticha

Sněhové vločky padaly kolem nás a já otočená do tmy a opřená o zábradlí, se zviditelnila.

"No tak, otoč se. Chci tě vidět."

"Jsi si tím vážně jistej?" Zeptala jsem se naposledy.

"Ano, nikdy jsem si ničím nebyl jistější."

Otočila jsem se a on na mě zíral s otevřenou pusou.

"K-kasey?" Vyslovil mé jméno roztřepaným hlasem.

/*